Hořet bezpečně (Creepy Teepee 2024)

„Smoking is bad for your health, especially when it's your own flesh you're smoking.“ Tahle věta mě probírá z ultimátního transu. Otvírám věčně přeplněnou ledvinku a po stopadesáté lovím zapalovač. Plíce už mi dávno shořely na uhel, tak jestli začne hořet maso, dostanou lidi okolo pořádnou grilovačku. So be it.

Před improvizovaným klubovým prostorem naproti Klášteru řádu sv. Voršily je narváno. Aby taky ne: jsou tři ráno, druhý festivalový den, většina z tisícovky osazenstva „creepka“ si právě dneska hodlá dát rychtu. Paradoxně DJ Smokey, přestože háže jednu ze svých legendárních rapových produkcí za druhou, nedokáže davovou energii dokonale zpracovat. Nedivím se mu: v takovém stavu, v jakém se po Kutné Hoře pohybuje, by mnoho lidí nedokázalo ani stát na nohou. Christ Dillinger, jeden z nejvíc fresh rapperů newyorského hiphopu, mu dodává svými živými vstupy potřebnou dynamiku.

Já ale potřebuju oddych. Nechávám cigaretový kouř dál rozežírat svaly a přemítám o transu, ve kterém jsem se vrátil k emocím prvního dne. Nic takhle silného jsem dlouho nezažil, i proto, že jsem na Creepy Teepee poprvé. Věděl jsem, do čeho jdu, atmosféra pátečního večera na dvorku církevního gymnázia mě přesto překvapila: tak intenzivní komunitní vibe jsem na žádném festivalu necítil. Soustřednost a jedinečnost vzájemného porozumění navíc sahá přes různé faktory. Vyšperkovaný oversized outfity jsou naprosto odzbrojující, až si z toho musím dát panáka u baru. Jen po cestě k němu potkám tři vystupující dalších dnů. V průběhu koncertů ale, po velmi dlouhé době, vnímám nehmatatelné pocity společného prožitku, které bez zpřítomnění okamžiku nelze popsat slovy.

DIY LEGACY

Občas tomu nerozumím. Celý festival působí intimním dojmem, zároveň čeština je jazykem, který slyšíte jen málo, dominuje angličtina, zaslechnu ale mluvit i polsky, slovensky, ale i maďarsky či francouzsky. Každý rok přijíždí ostřílení účastníci i newbies, hodlající na vlastní oči zažít zkazky o akci v centru historického města, kde hudebníci a hudebnice po koncertě neodjíždí na další zastávku turné, ale zůstávají. Creepko tak nabízí odkaz svých DIY začátků: prožitek v některých chvílích stírá hranice mezi pořádajícími, vystupujícími a publikem. Tak jako v závěru energické reggaetonové show Isabelly Lovestory, kdy do kolaborativního tracku s Palmistrym a Bladeem Bad Vibes zhruba stovka lidí nabíhá na pódium a spolu se zpěvačkou dává refrény švédského rapera, který s předním hyperpopovým labelem Drain Gang na Creepku vystoupil před pěti lety.

Páteční večer uhrane Felix Lee a postupně nám pomáhá zapomenout na obavy, které máme o známé na Pohodě. Dlouholetý producent labelu Year 0001 předvádí fenomenální kombinaci taneční elektroniky s kytarovými a noiseovými prvky v drsné, ale velmi emotivní show. Na pomyslný vrchol se u nás dostalo oblíbené hardcore/noiseové duo Prison Religion: z úderných beatů mi padají oči z důlků a zdá se mi, že lidi lítají vzduchem. Všichni jsou nadšení, jako by ani před pár hodinami nezmokli při lehké bouřce.

DÉŠŤ ČPÍ NA KLÁŠTERNÍ ZAHRADĚ

Při téhle vzpomínce si kontroluju, jestli už jsem konečně suchý. Nejsem, a asi se mi to nepovede. Intenzivní déšť totiž zasáhl Kutnou Horu i druhý den, a to u amerického rapera Joeyyho, který uzavřel hlavní stage po též mírně upršeném, ale o to akčnějším vystoupení detroitských The Armed. Ačkoliv Creepy Teepee na systém headlinerů nehraje, Joeyy se už po oznámení stal pro většinu nejočekávanějším jménem. Dlouholetý člen Shed Theory společně s DJem Smokeym představili převážně skladby z dvoudílného projektu Just Tired. Déšť na gymnaziálním dvorku se postupně přetavil ve sprchu, u které nikdo neviděl, zda leje zeshora či zdola. Zahrada se plnila bahnem úměrně gradující Joeyyho show, a při nečekaném moshpitu na závěrečnou skladbu Goat jsem se za zvuků plískajícího bláta spíš než uprostřed města cítil jako na bahenních zápasech. Nebo zaniklém Fluffu.

Možná i proto, že jsem stále hodně promoklý, mi cigareta připadá jako táborák. A když už jsme u frází, tak mě ve chvíli krize nejsrdečněji zahřál úžasný set losangeleské zpěvačky Joon Gloom. Té se podaří přesně trefit a akcentovat melancholii umocněnou deštivým počasí a únavou a její multižánrový set propojující synthpop, elektronickou dekonstrukci i dubstep mě i přes špatné nazvučení zanechává v naprostém úžasu. Zdá se, že pár lidí pláče. Mám chuť plakat s nimi. To už se ale atmosféra proměňuje, program se úderem půlnoci halí do elektronicky tanečního hávu, tak jako první večer se členy Surf Gangu a ikonického DJe G2G.

OHROŽENÝ DRUH

Festivalovému týmu kolem zakladatelů Jakuba Hoška a Štěpána Bolfa se letošní ročník podařilo vyšperkovat do takové míry, že snad neexistuje vystoupení, které by hudebně či vztahově nebylo propojeno s jiným. Zmíněný Surf Gang se mimo Creepko nikdy nepředstavil v Evropě. Joon Gloom je součástí sobotní showcase labelu Cease 2 Exist, nejnovějšího projektu švédského DJe a producenta Jonase Ronnberga, který se tak jako v dubnu v prostorách pražského Fuchsu i v Kutné Hoře představuje pod pseudonymem DJ Worm. Zřejmě je to výsledek hlavně jeho práce, že tu společně s Joon Gloom a Christ Dillingerem jsou i další tváře labelu: sebejistou a nekompromisní show je doplňuje polská zpěvačka a producentka Zozolqa, která v pohřebním hávu představuje osobní a zraňující desku Prodigal Daughter.

Típám cigaretu o podrážku. Nehodlám prošvihnout hardcore šílenosti DJe Worma, ačkoliv ho letos nějakým zázrakem slyším už potřetí. Po cestě z ulice do dvora klubu potkávám detroitské duo Snow Strippers, které tady vystupovalo loni a letos si do Kutné Hory údajně zajelo na dovolenou. Zastavuju se u kamaráda, který mě prosí o cigaretu. Ochotně nabízím. O kus dál členové Cease 2 Exist míchají lean. I tohle je Creepy Teepee: nekompromisní, dynamické, nekontrolovatelné.

Když procházím městem v denních hodinách po návštěvě galerie, nenacházím moc vstřícných pohledů. Nepřipadá mi, že by místní vnímali Creepko jako „svůj festival“. Je to škoda. Stejně jako že bývá pravidelně trnem v oku části politické reprezentace, před dvěma lety muselo proběhnout na periferii a nebylo jisté, zda se do prostor kláštera sv. Voršily vrátí. Energie Creepy Teepee je jiná. Nabízí alternativu k masovým hudebním eventům, bezpečný prostor před úzkostmi doby charakteristické extrémní křehkostí jakýchkoliv jistot. Za nabídku onoho bezpečného prostoru chce jediné: pomoci ho chránit.