deemonickaa | Články / Reporty | 23.09.2013
Absence sandálů a šortek v našich ulicích jasně naznačily, že je na čase každoroční podzimní přesun z festivalových letišť do komornějších klubů. Zahájení letošní koncertní sezony v olomouckém Jazz Tibet Clubu dostali na starost polští Kamp! za podpory tuzemských Deaths.
Čtvrtečním koncertem odstartovaly obě skupiny také společné turné s pěti českými a dvěma slovenskými zastávkami. Jak Deaths, tak i Kamp! se olomouckému publiku představili už dříve. Polské trio si před čtyřmi lety přizvala na turné skupina MidiLidi, Deaths hráli na květnovém festivalu dokumentárních filmů AFO, toho času ještě v sestavě s Lukášem Vydrou aka Lukem Mayenem.
Možná to bylo právě novou sestavou Deaths, možná tím, že nástroje vytahovali z dodávky až několik minut po oficiálním začátku koncertu, nicméně krátké vystoupení působilo zezačátku rozpačitým dojmem. Jazz Tibet Club se dlouho neodvážil na parket a ze židlí se fanoušci zvedli až během několika závěrečných kousků. Přesto se Deaths nedají upřít hudební kvality v naší zemi mnohdy nevídané, hlavním hvězdám Kamp! zajistili dobré vibrace.
Ten večer chtěli lidé tančit! Což se ukázalo už během úvodních tónů druhého z koncertů. Pravda, někteří návštěvníci dokázali chytlavost osmdesátkového disca jistou chvíli ještě popírat a stále se spíš věnovali rozhovoru s přáteli a pivu, netrvalo však dlouho a společně s Kamp! si do rytmu podupával každý a postupně se dostalo i na odvážnější taneční kreace. Nepřeplněný klub byl tanečníkům výhodou.
O tom, že jsou Kamp! v rodném Polsku opravdovými miláčky, přesvědčily nadšené fanynky z Vratislavi v první řadě, zdaleka ale nebyly jediné, kdo zpíval všechny songy. Šťastné tváře vypovídaly o tom, že by synthpopové trio mohlo naši zemi poctít návštěvou častěji než jednou za čtyři roky. Z Vratislavi je to k nám na dohled.
Deaths + Kamp! (pl)
19. 9. 2013, Jazz Tibet Club, Olomouc
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.