Články / Reporty

Kluci jsou zpět a říkaj‘ si o potíže (Dropkick Murphys)

Kluci jsou zpět a říkaj‘ si o potíže (Dropkick Murphys)

Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 12.06.2019

Před nějakou dobou jsem četl report z jednoho amerického koncertu Dropkick Murphys. Bylo na portálu orientovaném na punk rock a právě ústup od tohoto stylu a podbízení se davu byl kapele vyčítán. Být ortodoxním pankáčem, jakože nejsem, možná bych podobně remcal i po jejich pražském koncertu. Nicméně, punku bylo ten večer rozhodně více než vloni.

Přivezla ho londýnská oi! sebranka Booze & Glory, která svou ráznou čtyřicetiminutovkou řádně probrala horkem unavené publikum. Živelná kapela, která svým pohybem řádně zatápěla osvětlovačům, přivezla klasický melodický punk britského střihu, včetně typických kytarových harmonií a nápaditých vícehlasů. A, světe div se, bylo to i slyšet, ačkoli zvuk výrazně poznamenalo nepříjemné echo a ostrý, plechový dozvuk hokejové haly.

Dropkick Murphys hráli v sousední Malé sportovní hale před rokem. Tehdy tvořila páteř setlistu aktuální deska 11 Short Stories of Pain and Glory, letos se spíše vzpomínalo a připomínalo třiadvacet let kapely na scéně. Hrálo se tak napříč všemi deskami a spokojena musela být jak ona folkověji zaměřená část fanoušků, čekající na relativně nové věci Rose Tattoo či First Class Loser, tak ta divočejší, punková, kterou při peckách typu Citizen C.I.A. či Worker‘s Song nemusel nikdo pobízet k circle pitu. Vedle obměněného setu se změnilo i pojetí celé show. Loni Ken Casey ještě svíral baskytaru a první pěvecká linie patřila většinou Alu Barrovi, nyní se o vokální party dělili mnohem víc, místy dokonce Casey dominoval. Dojmu z výkonu skupiny to nijak nevadí, pořád jsou to „staří dobří“ Murphys a – pankáči prominou – jsou na vrcholu.

Točí silná alba a jejich koncerty mají nenapodobitelnou atmosféru, která přináší dojem přátelského popíjení v irské hospodě i do tak suchých a nudných míst, jako je holešovický hokejový stánek. Slovy oblíbené, toho večera téměř závěrečné sborové halekačky (následoval ještě cover Dirty Deeds Done Dirt Cheap od AC/DC): Nevíme, kdy se znovu potkáme, ale není to sbohem, nýbrž nashledanou. S takovým pocitem se z koncertu, který nabíjel atmosférou, odchází sakra příjemně.

Info

Dropkick Murphys (us) + Booze & Glory (uk)
11. 6. 2019 Tipsport Arena, Praha

foto © Security BSB Professional Service

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace