Články / Reporty

Koktejl jménem Sardinas

Koktejl jménem Sardinas

Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 11.05.2016

Jak namíchat výbušný koktejl Eric Sardinas? Vezměte Johnnyho Wintera a jeho kytarové mistrovství a přidejte něco specifické maskulinity Stevena Tylera a Johnnyho Deppa a celek okořeňte trochou démoničnosti Jima Morrisona. Ale i když zkombinujete všechny tyto osobnosti, budete jen na části dojmu, který floridský kytarista zanechal po svém koncertě v olomouckém Bounty Rock Café.

Sardinas, mistr hry na elektrifikovanou resofonickou kytaru, předvedl dokonale sebevědomou show. Sám sebe prezentoval jako těžce ovladatelný macho živel, který si na pódiu dělal to, co chtěl, více či méně bez ohledu na doprovodnou kapelu (např. poněkud neplánovaně zařazený cover AC/DC). Doprovodný band (otcovské pohledy vrhající Paul Loranger na basu a Demi Lee Solorio na bicích) frontmanovi zdárně sekundoval, svižně dovedl reagovat na jeho výstřelky a dávat Sardinasově divokosti jakýs takýs řád.

Setlist koncertu obsahoval vedle vlastních věcí i několik coverů: Dvakrát se sahalo k The Doors a došlo i na I Can't Be Satisfied Muddyho Waterse. Všechny převzaté věci si však Sardinas výrazně přetvořil k obrazu svému a změnil je často až k nepoznání - z výše zmíněných AC/DC nezbyl ani hlavní riff - a zabalil do svého zvuku. Sardinas je zároveň ztělesněním blues, vždyť v základech jeho tvorby stojí slideová technika, styl hry spojený s žánrem odpradávna. V Sardinasově podání však tento hojně využívaný způsob hry dostává jiné rozměry. V kombinaci s resofonickou kytarou vytváří originální, snadno rozpoznatelný zvuk, který bourá žánrové mantinely, a zároveň paradoxně ctí tradici klasické bluesové formy. Blues by mohlo mít - ve své sevřené podobě - tendenci začít trochu nudit. Sardinas k těmto stavům nedává příležitost.

O Sardinasových hudebních kvalitách není třeba pochybovat, dostatečným důkazem budiž studiové desky. Přesto je záhodno vidět jej naživo, teprve s jeho živelným projevem dostane hudba ten správný drive, energii a náboj. Což dokázal i v Olomouci, i když se po koncertu nesly zprávy, že nebyl zrovna v ideální kondici. Ale jak potom vypadá jeho show v plné síle?

Info

Eric Sardinas (us)
3. 5. 2016, Bounty Rock Café, Olomouc

foto © Zbyněk Zácha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace