Články / Reporty

Lahví robby bubble (Rae Sremmurd)

Lahví robby bubble (Rae Sremmurd)

Jakub Šíma | Články / Reporty | 06.03.2017

Když Rae Sremmurd zhruba před rokem a půl vyprodali Lucerna Music Bar, vznášela se kolem nich očekávání budoucích popových hvězd. Skutečnost, že se jim nyní stejný kousek povedl také s velkou Lucernou, jen stvrdila fakt, že tentokrát již přijeli v pozici globálních hvězd. Může za to deska Sremmlife 2 a především singl Black Beatles, který sbírá na YouTube stamiliony zhlédnutí a inicioval virální hnutí Mannequin Challenge.

Letmý pohled do foyer odhalil, že ke generační výměně došlo v plném rozsahu. I když se o Rae Sremmurd mluví jako o party trash rapu, mnohem blíže skutečnosti je status popových hvězd. Hvězd se strmou vertikální trajektorií, u nichž není jisté, jaký směr nabere křivka jejich kariéry po opadnutí vlny virálního úspěchu. Toho večera se v nedalekém Rock Café konal koncert rapových veteránů Onyx, ale říci, že fanouškovský průnik obou koncertů se blížil nule, je eufemismus.

V roli předskokanů se postupně objevili Impaxct a Bobo Swae, ale v obou případech se jednalo o epizodické vystoupení nepřesahující délku třech tracků. Hlavní slovo měl DJ sytící publikum záplavou aktuálních hitů, které nadšeně hypoval, stran DJských kvalit postačí konstatování, že hrál z notebooku.

Letmý pohled na tracklist alba Sremmlife 2 odhalí otvírák každé show, krátce po desáté byl čas na Start a Party. Už první momenty ovšem ukázaly, že živému provedení se nedaří dosahovat albové úrovně a následující No Flex Zone dojem ještě upevnil. Bratři Swae Lee a Slim Jxmmi se po většinu času pasovali do role hypemanů vlastního vystoupení, zajímavé a zároveň náročnější party přehráli bezezbytku z playbacku, sami odrapovali jen některé. Těžiště show bylo ve frázování citoslovcí, nekonečném skákání po stagi a značném pódiovém nasazení. To se projevovalo na potem zbrocených tělech hlavních aktérů a množství vystříkaných lahví vody a šampaňského. Pokud bychom významově odstínili slova koncert a show, tak prvního se vystoupení snad ani nedotklo, zatímco druhého byl plný dům.

Někdy nebylo snadné přes množství natáčejících telefonů zahlédnout dění na pódiu, ale u skupiny postavené na virálním úspěchu se jedná o nevyhnutelný doprovodný jev. Dvojice za neopadajícího nadšení publika přehrála všechny své hity, a byť si čerství majitelé občanských průkazů snažící se o mosh pit mohli myslet, že nemají konkurenci, skutečně divoký dav vypadá jinak. Za protagonisty běžela po celou dobu vizualizace estetikou odpovídající láhvi Robby Bubble, a když na pokyn „freeze“ vyletěly za hlasitého povyku ruce nad hlavu, nepohrdnul jsem dvojitým Jamesonem na baru.

Info

Rae Sremmurd (us)
2. 2. 2017 Lucerna - Velký sál, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace