Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 29.04.2015
Po více než dvou letech v Truhlárně, po pěti letech na Majerovkách.
Zajímavá byla už pozvánka namluvená kapelníkem Linhartem, která přišla z klubu mailem: „... chci vás pozvat na výlet do starých legend, příběhů možná skutečných a možná jen tušených, chci vás pozvat do dávné země Gabréta, ve které potkáte bohyni Gotys, zbořené valy keltských měst, svatou Annu - zachránkyni námořníků, i zjevení příšerné Perychty... svět jaký býval.” Lépe bych to nepopsal a vězte, že ve stejné atmosféře se odehrál celý koncert. Dva zhruba třičtvrtěhodinové bloky rozdělila patnáctiminutová minut přestávka na posilněnou. Zazněly všechny hity (dá-li se to tak říci): jediná převzatá Přízrak z Londonderry, Narvik, Mlžná, na závěr Gabréta a jako přídavek Violetta. Nutno dodat, že Petr Linhart je vtipným a nápaditým uvaděčem a svými glosami umně vyplnil prostor mezi skladbami.
Majerovy brzdové tabulky hrají dlouhou dobu v nezměněné sestavě a na jejich bezvadném a pohodovém výkonu je to znát. V dnešní hektické době není na škodu občas (se) takto zklidnit. Pokud jste ještě (o) Majerovky neslyšeli, doporučuji poslechnout a pak zajít na koncert. Z nahrávek zkuste Gabréta nebo živé Noc ozvěn. Stejné platí i o Petru Linhartovi (sólo nebo lépe ve verzi s 29 Saiten). Jeho deska Autobus do Podbořan je velmi povedená, při poslechu se vám staré příběhy zhmotní v místnosti.
S ohledem na malou kapacitu sálu, nízkému vstupnému a krátkou otvírací dobu nebude asi byznys klubu plusový, proto majiteli Martinu Louženskému patří velké díky. Široko daleko jiné podobné (ani jiné) kulturní zařízení není, přesto tu nebývá plno. Asi všichni čumí na bednu nebo lejou pivo. Dobře jim tak.
Majerovy brzdové tabulky
24. 4. 2015, Klub Truhlárna, Jesenice (u Rakovníka)
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.