Články / Reporty

Matisyahu: reggae, rap a kapela snů

Matisyahu: reggae, rap a kapela snů

Anna Mašátová | Články / Reporty | 21.09.2017

Kdo ví, kolik fanoušků amerického reggae rappera se vydalo na trutnovský Open Air před dvěma lety, aby ho konečně spatřili naživo. Faktem je, že museli odjíždět značně zklamáni. Matisyahu tenkrát předvedl nanicovitý, duchem nepřítomný set bez kapky nadšení, nehybně svíral mikrofon, utrpení to bylo nejspíš pro všechny, od kapely po diváky.

S prvními minutami koncertu v pražském Lucerna Music Baru bylo jasné, že pravděpodobně jediný chasidský reggae hudebník a rapper dá na Trutnov rychle zapomenout, tady panovala čirá radost. Matisyahu hopkající a energický, skvělá doprovodná kapela, ostatně ta si zasloužila místy větší pozornost než její frontman. Jestli totiž Matisyahu něco opravdu umí, tak vybrat si muzikanty. V současné pětičlenné sestavě má například skvělého basáka Stua Brookse, který doprovázel Dr. Johna, Gogol Bordello nebo Lady Gaga, nebo úžasného jazzového klávesáka a syntezátorového experimentátora Big Yukiho, který si zhusta ukrádal potlesk pro sebe a své hrátky s Moogem a Prophetem.

Hudebníci vůbec předváděli obdivuhodně barevný rejstřík - od art rocku k reggae, dubstepu, hip hopu, latině až po noise, bavily i dlouhé improvizace. Až si člověk hereticky pomyslel, že by se na ně dalo dívat i bez hlavní hvězdy. Ale to by bylo líto mnohým, texty totiž ze sebe někdy až závratnou rychlostí střílel nejen Matisyahu, ale také jeho fanoušci, odříkávající Like a Warrior, Time of Your Song, King Without a Crown, Sunshine, Shade from the Sun a další bez zaváhání. Zjevná souhra mezi muzikanty, úsměvy i energie vydržely po celé dvě hodiny, žádná hluchá místa, s uplývajícími minutami se dokonce vylepšoval i Matisyahův hlasový projev.

Dlouho vytleskávaný přídavek One Day s předlouhým a bezezbytku zábavným outrem už přidaly večeru jen velké červené plus. Bravo.

Info

Matisyahu (usa)
18. 9. 2017, Lucerna Music Bar, Praha

foto (c) Olga Staňková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace