Ministry pod vlajkou Antify

Nouzové východy v Roxy jako by ten večer neexistovaly. Bezohledná industriální mašina Ministry poprvé u nás v klubu. Zvuk se nemá kam rozletět, prostupuje vším a zařezává se do všeho, co mu stojí v cestě. Končetiny létají vzduchem a krev teče i ze zašpuntovaných uší.

We Will Make America Great Again
We’re Going To Build A Wall
We Will Make America Stupid Again

Vokálně i vizuálně deformovaný Donald Trump za smyčcového doprovodu pomáhá nástupu kapely, aby se rozjel kolotoč kritiky současné Ameriky. Psychedelické projekce podtrhují koncepční album, které startuje skladba Twilight Zone a Jourgensen odříkává mimo mikrofon nasamplované hlášky amerického prezidenta. Vlažnější začátek rozčísne extatické finále druhé skladby Victims of a Clown a láme tempo do zběsilého thrash-punku. You, The People, Have The Power! Navazuje We’re Tired of It a publikum začíná vřít. Naproti tomu Wargasm připomíná hymnické nápěvy Killing Joke, ale to už nefunguje jeden ze tří projektorů a obrazový doprovod je možné sledovat jen na bočních stěnách sálu.

Jourgensen by mohl být v zaslouženém feťáckém důchodu, ale jak sám po smrti dlouholetého spoluhráče a kamaráda Mika Scaccia poznamenal, nové věci uděláme “if the circumstances are right”. A tak se i stalo. Album AmeriKKKant vyšlo více než před rokem, ale pro Ministry jsou tato témata natolik důležitá, že jedou další šňůru a přehrávají celou desku. Koneckonců, jak sám principál během koncertu poznamenal, máme u nás podobné společenské a politické problémy jako oni za velkou louží. Při skladbě Antifa vlají na pódiu anarchistické a antifašistické vlajky a k dokonalosti celého výjevu chybí už jen rudé trenky, které nedávno vlály nad Hradem.

Zaprášená kazeta stejné barvy, na jejímž přebalu je chlápek s americkou vlaječkou a flákem krvavého masa na hlavě, vzbuzovala zvědavost už od dětských let. První setkání. Filth Pig coby industriální bažina zpomalila thrash-metalový úprk Ala Jourgensena a jeho party v polovině devadesátých let, aby se historie opakovala a po mnoha zběsilých letech nového milénia se Ministry opět vrátili k volnějšímu tempu s deskou AmeriKKKant. Živé provedení ji posouvá o několik levelů výš a způsobuje “dodatečné docenění”. Propracované aranže a valivé střední tempo vybízející k soustředěnému poslechu ukončuje skladba AmeriKKKa.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Publikum kontroluje čas. Pětačtyřicet minut? Sousto, které hladové fanoušky jen dráždí. Dav naštěstí nemá šanci vypadnout z tempa a Ministry servírují výběr toho nejlepšího, co kapela ve svých začátcích nahrála: Stigmata, Jesus Built My Hotrod, Just One Fix nebo Thieves. Ve světle aktuálních událostí zůstávají stará témata a hesla stále v platnosti. Klenoty extrémního metalu, které intenzitou a dravostí drtí kosti v kotli.We Are Fighting for the Liberation of Minds, Not for the Liberation of This Pig And Racist Society. Thieves! Liar!

Tolik fejkových profilů s lístky na beznadějně vyprodaný koncert nebývá často k vidění. Časy se mění. Timothy Leary už nesedí v backstagi, Bush není prezidentem (ani jeden), ale Jourgensen má jasno a vyjadřuje se k aktuálnímu dění v Oválné pracovně. Příčesek vlaje ve větru populistických keců a Ministry protestují, co jim koncertní pódia dovolí. Klubová premiéra Jourgensenovy vysokooktanové mašiny vyšla výtečně. Uncle Al For President.