Články / Reporty

Minulost v 16mm, současnost v Brně (Brno 16)

Minulost v 16mm, současnost v Brně (Brno 16)

Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 19.10.2019

Často se v souvislosti s festivaly zamýšlím, jak se v průběhu času změnil můj postoj k tomu, co od těchhle akcí očekávám a proč tam chodím. Jak jsem se kdysi rozhodovala podle programu, dnes je pro mě důležitější celková atmosféra a socializační aspekt. Jubilejnímu 60. ročníku festivalu Brno 16 se daří kombinovat obojí a symbolem tohoto chaotického víru je fialový zajíček ze spotu, který nic nestíhá, neví kam dřív, ale musí to dát vše, od kartonového modelu u vchodu Kina Art až po festivalový merch.

Pořádat festival měsíc po otvíračce kina po dvouleté rekonstrukci znamená, že každý z členů organizačního týmu se na chvilku stává tím fialovým zajíčkem. Soutěžních filmových bloků je jedenáct a lokalit pět, žádný minimal. Většina programu je v domovském Artu a vzhledem k velikosti Brna je ke zbytku možné dojít do půlhodiny pěšky a ještě si stihnete cestou vzít kafe nebo koláč.

Soutěžní bloky nejsou tematicky pevně definované, vytvářejí však volná asociační propojení mezi filmy v jednom bloku. "Provinční" Blok 5 spojuje motivy zastaralosti a místa, kde zastavil čas (rumunská vesnice ve Vítejte, cesta autobusem afgánskou pustinou v Krocanovi), se ztrátou a izolací (smrt rodiče v Spolu sami a Gümüs). Blok 10 má návštěvnický podtitul "hororový" a filmy spojuje motiv dospívání a vývoje ženskosti. Neviditelný feministický strašák, co žere muže v americkém teenage hororu Jezinka, či zlomyslné fiktivní dvojče hlavní představitelky v animáku Cerulia jsou děsivé a stejně tak zábavné.

Nesoutěžní program klasicky nabízí perly pro fajnšmekry a kraluje mu blok Per Angusta ad Augusta, prezentující díla amatérského (v nejpůvodnějším slova smyslu) animátora Luboše Zvičiny. Ten začal animovat v důchodu a celá jeho tvorba se drží uceleného konceptu devadesátkových kosmických animací se synťákovou hudbou, kterou mu nahrává jeho vnučka. Následná diskuse se samotným autorem podtrhuje autenticitu jeho tvorby.

Vyhlášení výsledků moderuje dvanáctiletá holka a budoucnost je světlá. Hlavní vítězný film Neoddělitelně nevyhnutelné zaujme chaotickou časovou sousledností a střihem, místy však tahle experimentální forma jde proti pochopení obsahu. Následný raut je však přímočarý, jak se patří, včetně trashpopové párty. Všechno je v rovnováze. Tak zase za rok, pokud se po cestě neztratíme v časové smyčce.

Info

Brno 16 – Mezinárodní festival krátkých filmů
9. – 12. 10. 2019 Brno

foto © Oliver Staša

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace