Články / Reporty

Minulost v 16mm, současnost v Brně (Brno 16)

Minulost v 16mm, současnost v Brně (Brno 16)

Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 19.10.2019

Často se v souvislosti s festivaly zamýšlím, jak se v průběhu času změnil můj postoj k tomu, co od těchhle akcí očekávám a proč tam chodím. Jak jsem se kdysi rozhodovala podle programu, dnes je pro mě důležitější celková atmosféra a socializační aspekt. Jubilejnímu 60. ročníku festivalu Brno 16 se daří kombinovat obojí a symbolem tohoto chaotického víru je fialový zajíček ze spotu, který nic nestíhá, neví kam dřív, ale musí to dát vše, od kartonového modelu u vchodu Kina Art až po festivalový merch.

Pořádat festival měsíc po otvíračce kina po dvouleté rekonstrukci znamená, že každý z členů organizačního týmu se na chvilku stává tím fialovým zajíčkem. Soutěžních filmových bloků je jedenáct a lokalit pět, žádný minimal. Většina programu je v domovském Artu a vzhledem k velikosti Brna je ke zbytku možné dojít do půlhodiny pěšky a ještě si stihnete cestou vzít kafe nebo koláč.

Soutěžní bloky nejsou tematicky pevně definované, vytvářejí však volná asociační propojení mezi filmy v jednom bloku. "Provinční" Blok 5 spojuje motivy zastaralosti a místa, kde zastavil čas (rumunská vesnice ve Vítejte, cesta autobusem afgánskou pustinou v Krocanovi), se ztrátou a izolací (smrt rodiče v Spolu sami a Gümüs). Blok 10 má návštěvnický podtitul "hororový" a filmy spojuje motiv dospívání a vývoje ženskosti. Neviditelný feministický strašák, co žere muže v americkém teenage hororu Jezinka, či zlomyslné fiktivní dvojče hlavní představitelky v animáku Cerulia jsou děsivé a stejně tak zábavné.

Nesoutěžní program klasicky nabízí perly pro fajnšmekry a kraluje mu blok Per Angusta ad Augusta, prezentující díla amatérského (v nejpůvodnějším slova smyslu) animátora Luboše Zvičiny. Ten začal animovat v důchodu a celá jeho tvorba se drží uceleného konceptu devadesátkových kosmických animací se synťákovou hudbou, kterou mu nahrává jeho vnučka. Následná diskuse se samotným autorem podtrhuje autenticitu jeho tvorby.

Vyhlášení výsledků moderuje dvanáctiletá holka a budoucnost je světlá. Hlavní vítězný film Neoddělitelně nevyhnutelné zaujme chaotickou časovou sousledností a střihem, místy však tahle experimentální forma jde proti pochopení obsahu. Následný raut je však přímočarý, jak se patří, včetně trashpopové párty. Všechno je v rovnováze. Tak zase za rok, pokud se po cestě neztratíme v časové smyčce.

Info

Brno 16 – Mezinárodní festival krátkých filmů
9. – 12. 10. 2019 Brno

foto © Oliver Staša

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Přátelství, co nestárne (Justice)

Kristina Kratochvilová 25.12.2024

Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace