Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 18.05.2016
Blues Caravan každoročně přiváží mladé bluesové umělce a dává tak obecenstvu příležitost seznámit se s interprety, kteří (možná) budou budoucími tvářemi žánru. Letošní sestava, skrývající se pod názvem Blue Sisters, byla výhradně ženskou záležitostí. Ina Forsman, Tasha Taylor a Layla Zoe dokázaly olomoucký klub zaplnit solidně.
Večer - po společném mrazivém úvodu s klasikou Chain of Fools - zahájila Finka Ina Forsman. A rovnou si ho pro sebe ukradla. Vzhled porcelánové panenky, hlas bluesové harcovnice, výrazově expresivní projev. Strhující úvod večera, který nasadil laťku setsakra vysoko.
Druhá v pořadí, Tasha Taylor, převedla dravost Iny Forsman jinam, k výrazu, který byl blízký popu. Jediná ze slečen, která vzala do rukou kytaru, postavila svůj set spíše na pomalejších kusech. To se - i přes procítěný zpěv a srdce na dlani - částečně negativně podepsalo na dynamice večera.
Layla Zoe, v Olomouci už stará známá, neoslnila. Možná nebyla v kondici, možná byla očekávání spojená s hlavní hvězdou večera až příliš vysoká. Zkrácené vystoupení nedalo moc příležitostí k tomu, aby předvedla své maximum, jako by jela na půl plynu, jako by se ani nebavila. Předvedla kvalitní výkon, ale tak nějak bez šťávy. Očividně jí více sedí samostatná show než pozice jedné ze tří.
Tečkou pak byly dvě společné písně tří bluesových dam. A najednou se jasně ukázalo, že potenciál koncertu tkvěl v jejich spojení, na povrch vyplula síla skrytá v individuálních projevech. Celkový dojem z koncertu byl však pozitivní. Layla Zoe si svou kariéru buduje velmi úspěšně už nyní, o Ině Forsman a Tashe Taylor ještě nepochybně uslyšíme.
Ruf’s Blues Caravan 2016: Blue sisters
Ina Forsman (fin), Tasha Taylor (usa), Layla Zoe (can)
12. 5. 2016 Bounty Rock Café, Olomouc
foto © Zbyněk Zácha
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
