Jiří Mališ | Články / Reporty | 13.12.2017
V útulném prostoru pražského Chapeau Rouge se představily dvě slibná jména ostrovní indierockové scény. Úzká nudle klubu se plnila už před vystoupením jihoanglických Blaenavon, kteří představili čerstvý debut That’s Your Lot.
Nástup frontmana Bena Gregoryho si vysloužil nadšený jásot nezletilých dívek a omladina před pódiem rozjela aerobik, atmosféra houstla. Rychlý sled nejznámějších skladeb My Bark Is Your Bite, Monte Carlo Kid a Orthodox Man uvedl do extáze a klubem se nesl zpěv fanoušků. Texty měli tak najeté, že byli Gregorymu důstojnými doprovodnými vokalisty. Ten nadšeně děkoval a v závěru setu si s nimi dokonce zatančil. Během závěrečné Prague ‘99 gradovala lehce punková atmosféra a zavánělo to divokým kotlem. Namísto toho se ale početný hlouček vydal jako na vodítku za kapelou, která se prodrala davem, na schodech v rychlosti prodala merch a zmizela ve městě.
Všichni se před pódiem znovu sešli na readingský kvartet Sundara Karma, který stejně jako Blaenavon letos představil první album Youth Is Only Ever Fun in Retrospect. Indie rock, se kterým před pěti lety bodovaly kapely jako Two Door Cinema Club nebo The Vaccines, si našel svoje publikum a premiérové vystoupení v Praze bylo vyprodáno. Set načala stejně jako desku A Young Understanding a nastartované publikum se vrátilo do skákacího módu. Skvělý zvuk dával vyniknout ladným kytarovým vyhrávkám i hlasu frontmana Oscara Pollocka, charismatický čahoun se během skladby Olympia prošel až do poloviny Chapeau Rouge a i po zbytek setu měl všechny pod palcem.
Nejznámější skladba Flame zazněla už v první půlce programu a v refrénu nebylo hlavního vokálu zapotřebí. Trdlující hloučky v popředí se proměnily v moshpit během taneční She Said, vše vyvrcholilo během závěrečné Explore. Chytlavé kytarové riffy se odrážely od stěn jako těla v pitu a rychlý odchod z pódia po posledním drknutí do kytary nechal rozjásaný dav v pokoncertním deliriu.
Sundara Karma (uk) + Blaenavon (uk)
10. 12. 2017, Chapeau Rouge
foto: Kateřina Vaculíková
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.