Články / Reporty

Moshpit v nudli (Sundara Karma + Blaenavon)

Moshpit v nudli (Sundara Karma + Blaenavon)

Jiří Mališ | Články / Reporty | 13.12.2017

V útulném prostoru pražského Chapeau Rouge se představily dvě slibná jména ostrovní indierockové scény. Úzká nudle klubu se plnila už před vystoupením jihoanglických Blaenavon, kteří představili čerstvý debut That’s Your Lot.

Nástup frontmana Bena Gregoryho si vysloužil nadšený jásot nezletilých dívek a omladina před pódiem rozjela aerobik, atmosféra houstla. Rychlý sled nejznámějších skladeb My Bark Is Your Bite, Monte Carlo Kid a Orthodox Man uvedl do extáze a klubem se nesl zpěv fanoušků. Texty měli tak najeté, že byli Gregorymu důstojnými doprovodnými vokalisty. Ten nadšeně děkoval a v závěru setu si s nimi dokonce zatančil. Během závěrečné Prague ‘99 gradovala lehce punková atmosféra a zavánělo to divokým kotlem. Namísto toho se ale početný hlouček vydal jako na vodítku za kapelou, která se prodrala davem, na schodech v rychlosti prodala merch a zmizela ve městě.

Všichni se před pódiem znovu sešli na readingský kvartet Sundara Karma, který stejně jako Blaenavon letos představil první album Youth Is Only Ever Fun in Retrospect. Indie rock, se kterým před pěti lety bodovaly kapely jako Two Door Cinema Club nebo The Vaccines, si našel svoje publikum a premiérové vystoupení v Praze bylo vyprodáno. Set načala stejně jako desku A Young Understanding a nastartované publikum se vrátilo do skákacího módu. Skvělý zvuk dával vyniknout ladným kytarovým vyhrávkám i hlasu frontmana Oscara Pollocka, charismatický čahoun se během skladby Olympia prošel až do poloviny Chapeau Rouge a i po zbytek setu měl všechny pod palcem.

Nejznámější skladba Flame zazněla už v první půlce programu a v refrénu nebylo hlavního vokálu zapotřebí. Trdlující hloučky v popředí se proměnily v moshpit během taneční She Said, vše vyvrcholilo během závěrečné Explore. Chytlavé kytarové riffy se odrážely od stěn jako těla v pitu a rychlý odchod z pódia po posledním drknutí do kytary nechal rozjásaný dav v pokoncertním deliriu.

Info

Sundara Karma (uk) + Blaenavon (uk)
10. 12. 2017, Chapeau Rouge

foto: Kateřina Vaculíková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace