Jiří Mališ | Články / Reporty | 13.12.2017
V útulném prostoru pražského Chapeau Rouge se představily dvě slibná jména ostrovní indierockové scény. Úzká nudle klubu se plnila už před vystoupením jihoanglických Blaenavon, kteří představili čerstvý debut That’s Your Lot.
Nástup frontmana Bena Gregoryho si vysloužil nadšený jásot nezletilých dívek a omladina před pódiem rozjela aerobik, atmosféra houstla. Rychlý sled nejznámějších skladeb My Bark Is Your Bite, Monte Carlo Kid a Orthodox Man uvedl do extáze a klubem se nesl zpěv fanoušků. Texty měli tak najeté, že byli Gregorymu důstojnými doprovodnými vokalisty. Ten nadšeně děkoval a v závěru setu si s nimi dokonce zatančil. Během závěrečné Prague ‘99 gradovala lehce punková atmosféra a zavánělo to divokým kotlem. Namísto toho se ale početný hlouček vydal jako na vodítku za kapelou, která se prodrala davem, na schodech v rychlosti prodala merch a zmizela ve městě.
Všichni se před pódiem znovu sešli na readingský kvartet Sundara Karma, který stejně jako Blaenavon letos představil první album Youth Is Only Ever Fun in Retrospect. Indie rock, se kterým před pěti lety bodovaly kapely jako Two Door Cinema Club nebo The Vaccines, si našel svoje publikum a premiérové vystoupení v Praze bylo vyprodáno. Set načala stejně jako desku A Young Understanding a nastartované publikum se vrátilo do skákacího módu. Skvělý zvuk dával vyniknout ladným kytarovým vyhrávkám i hlasu frontmana Oscara Pollocka, charismatický čahoun se během skladby Olympia prošel až do poloviny Chapeau Rouge a i po zbytek setu měl všechny pod palcem.
Nejznámější skladba Flame zazněla už v první půlce programu a v refrénu nebylo hlavního vokálu zapotřebí. Trdlující hloučky v popředí se proměnily v moshpit během taneční She Said, vše vyvrcholilo během závěrečné Explore. Chytlavé kytarové riffy se odrážely od stěn jako těla v pitu a rychlý odchod z pódia po posledním drknutí do kytary nechal rozjásaný dav v pokoncertním deliriu.
Sundara Karma (uk) + Blaenavon (uk)
10. 12. 2017, Chapeau Rouge
foto: Kateřina Vaculíková
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.
Veronika Miksová 17.10.2024
Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.
Martin Šmíd 16.10.2024
Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.