Zdeněk Němec | Články / Reporty | 11.06.2024
Popový večírek plný sexy tanečních choreografií přitahuje do holešovické sportovní haly několik tisícovek fanoušků zpěváka Troye Sivana. Absolutně nadšený dav si jej naplno užívá od prvních tónů očekávané Got Me Started až do finální přídavkové hitovky Rush, bez které by koncert nebyl kompletní. Větší hit v setlistu jen tak někdo nemá. Stačí to?
Hned za checkpointem sekuriťáků je zarážející duhová vlajka v koši. Je vlastně jedno, o jaký jde koncert, ale v případě interpreta, který otevřeně komunikuje svou sexualitu, je to více než zarážející. Příběh si můžeme jen domýšlet, ale na atmosféru v hale to nemá žádný vliv. (důvod byl technický, vlajky jsou mezi předměty, které je zakázáno vnášet dovnitř, protože překáží ve výhledu, jak vyplynulo z vyjádření Live Nation, pozn. ed.) Publikum je od startu natěšené na živočišnou show, které samozřejmě dominuje drobný hot Australan, rozjíždějící hitovku My My My! z alba Bloom. Dav exploduje nadšením.
Na minimalistické scéně se po stranách tyčí dvě věže připomínající lešení, které Sivan a jeho suita občas využívají k přenesení těžiště v rámci minimalistické scénografie. Tanečníci, bubeník a multiinstrumentální muzikant jsou v dokonalé souhře a některé pohybové kreace snímané kameramanem přímo na stagi jsou přenášené na obří led obrazovku uprostřed pódia. Bohužel je těchto momentů poskromnu a během delších prostojů mezi některými písněmi upadá energie. Sivan mění outfity, ale v zadních řadách to prakticky není poznat, právě kvůli nedostatku kamerových záběrů. Většině to nevadí a při každém dalším tónu, pohybu nebo promluvě bouří.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Halfplayback je na podobných koncertech samozřejmostí a vzhledem k pohybovému nasazení zpěváka se není čemu divit. Za píseň Supernatural s Arianou Grande, jejíž hlas jede „z krabičky“, sklízí Sivan další ovace, ale následný blok s pomalejšími skladbami je spíš příležitostí pro občerstvení. Chodby zejí prázdnotou, protože všichni zúčastnění mají jediný cíl. Nestává se často, že na podobně velkých koncertech je návrat s nápojem otázkou pár minut. Na stagi už čeká Sivan v bílém smokingu, zalitý kuželem světla a obklopen mikrofonovou hradbou.
Halu opouští spokojený dav vybavený ochutnávkovými pytlíky Pom-Bär, přelézá nebo podlézá zábradlí u chodníku. Někteří křoupou medvídky už na parkovišti, jiní v tramvaji nebo taxíku a početná skupina die-hard fans se houfuje před tour busem. Zpívají a skandují. Jestli se své hvězdy dočkali, netuším, ale vypadá to, že minimálně během koncertu si všichni přišli na své. Kovbojské tanečky, žhavá líbačka na stagi, zpěvák v korzetu i komunikace s publikem. Celkový dojem je však rozpačitý: dobře fungují singlové nebo energičtější hity, ale set nedrží úplně pohromadě.
Troye Sivan (aus)
9. 6. 2024 Sportovní hala Fortuna, Praha
foto © Katarzyna Wolf
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.