Zdeněk Němec | Články / Reporty | 11.06.2024
Popový večírek plný sexy tanečních choreografií přitahuje do holešovické sportovní haly několik tisícovek fanoušků zpěváka Troye Sivana. Absolutně nadšený dav si jej naplno užívá od prvních tónů očekávané Got Me Started až do finální přídavkové hitovky Rush, bez které by koncert nebyl kompletní. Větší hit v setlistu jen tak někdo nemá. Stačí to?
Hned za checkpointem sekuriťáků je zarážející duhová vlajka v koši. Je vlastně jedno, o jaký jde koncert, ale v případě interpreta, který otevřeně komunikuje svou sexualitu, je to více než zarážející. Příběh si můžeme jen domýšlet, ale na atmosféru v hale to nemá žádný vliv. (důvod byl technický, vlajky jsou mezi předměty, které je zakázáno vnášet dovnitř, protože překáží ve výhledu, jak vyplynulo z vyjádření Live Nation, pozn. ed.) Publikum je od startu natěšené na živočišnou show, které samozřejmě dominuje drobný hot Australan, rozjíždějící hitovku My My My! z alba Bloom. Dav exploduje nadšením.
Na minimalistické scéně se po stranách tyčí dvě věže připomínající lešení, které Sivan a jeho suita občas využívají k přenesení těžiště v rámci minimalistické scénografie. Tanečníci, bubeník a multiinstrumentální muzikant jsou v dokonalé souhře a některé pohybové kreace snímané kameramanem přímo na stagi jsou přenášené na obří led obrazovku uprostřed pódia. Bohužel je těchto momentů poskromnu a během delších prostojů mezi některými písněmi upadá energie. Sivan mění outfity, ale v zadních řadách to prakticky není poznat, právě kvůli nedostatku kamerových záběrů. Většině to nevadí a při každém dalším tónu, pohybu nebo promluvě bouří.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Halfplayback je na podobných koncertech samozřejmostí a vzhledem k pohybovému nasazení zpěváka se není čemu divit. Za píseň Supernatural s Arianou Grande, jejíž hlas jede „z krabičky“, sklízí Sivan další ovace, ale následný blok s pomalejšími skladbami je spíš příležitostí pro občerstvení. Chodby zejí prázdnotou, protože všichni zúčastnění mají jediný cíl. Nestává se často, že na podobně velkých koncertech je návrat s nápojem otázkou pár minut. Na stagi už čeká Sivan v bílém smokingu, zalitý kuželem světla a obklopen mikrofonovou hradbou.
Halu opouští spokojený dav vybavený ochutnávkovými pytlíky Pom-Bär, přelézá nebo podlézá zábradlí u chodníku. Někteří křoupou medvídky už na parkovišti, jiní v tramvaji nebo taxíku a početná skupina die-hard fans se houfuje před tour busem. Zpívají a skandují. Jestli se své hvězdy dočkali, netuším, ale vypadá to, že minimálně během koncertu si všichni přišli na své. Kovbojské tanečky, žhavá líbačka na stagi, zpěvák v korzetu i komunikace s publikem. Celkový dojem je však rozpačitý: dobře fungují singlové nebo energičtější hity, ale set nedrží úplně pohromadě.
Troye Sivan (aus)
9. 6. 2024 Sportovní hala Fortuna, Praha
foto © Katarzyna Wolf
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.