Návrat Jokera (Sebevražedný oddíl: Smrt je jen pro pitomce)

Snímek Todda Phillipse Joker s Joaquinem Phoenixem v titulní roli glorifikoval postavu největšího gaunera Gothamu jako nepochopeného hrdinu. Oběť systému, psychologického sadismu okolí, přátel i rodiny. Kritika i diváci to uvítali s nadšením. Na Instagramu se do něj stylizovali nejrůznější lidé v imitacích jeho tanečku na schodech v Bronxu. To ale není ten pravý komiksový smíšek, tím je poťouchlý srandista rozsévající do světa chaos a smrt, kterého k násilí nedotlačily sociální problémy, ale vlastní potěšení. V komiksovém Sebevražedném oddílu se vrací skutečný Joker – ten, který má obličej k tváři přidělaný sichrhajskami a chce Harley Quinn a chce ji hned.

Pohřeb Deadshota, který spáchal hrdinnou sebevraždu v minulém díle a vzal s sebou i hlavu znepřátelené organizace Bazilišek, dostává úplně jiný rozměr, když se na scéně vynoří padouch Jokerova kalibru. Úvodní sešity mají spád a nutí otáčet jednu stránku za druhou. Scenárista Adam Glass naplno využívá hostování oblíbeného psychopata a neskutečně si to užívá. Sebevražedný oddíl je mezitím rekonstruován s Jo-jem (ano, jeden z členů oddílu se jmenuje Jo-jo, je to Asiat) v roli lídra týmu. Je překvapivé, že hlavní linie točící se okolo organizace Bazilišek je o tolik slabší než vedlejší blbnutí s Jokerem. Finále je navíc zcela absurdní, takže ani smrt nic neznamená...

Vizuální stránka představuje neškodný mainstream, ale dokáže i překvapit. Henrik Jonsson a Sandu Florea si libují v nepříčetných výrazech protagonistů a pompézních výbuších, akční části jsou výživné. Vrcholem knihy je citace slavné scény z Tarantinova Kill Billa (nevěsta vs. šílená osmaosmdesátka), bitva Sebevražedného oddílu s čínskou verzí Yakuzy, která je podána s filigránským smyslem pro detail. Sekvence, kde „natahovací“ Jo-jo předvádí svou nejsilnější stránku, jsou působivé, protože se dokáže protáhnout jakýmkoliv otvorem. I řitním.

Třetí díl komiksové série nabízí to, na co jsme zvyklí – brutální akce, infantilní hlášky, překvapivé a někdy i nesmyslné zvraty. Svůj trumf tasí už v úvodu a až do samého závěru se mu nevyrovná. Přidaná hodnota? Postava Harley Quinn vznikla jako metafora zneužívané, bité ženy, která svého muže nedokáží opustit, a svazek Smrt je jen pro pitomce ji po dlouhé době zachycuje v duchu původních komiksů, a ne jako podivnou variaci na Bonnie a Clydea.

recenze na Sebevražedný oddíl 2: Vzestup Baziliška zde