Adéla Polka | Články / Reporty | 26.11.2019
Švýcarský projekt Kadebostany, který hostila v neděli Fléda, nabídl brněnskému publiku velký, temně indiepopový zážitek. Scéně dominoval obří plakát s písmenem „K“ a dvěma hlavami kočkovitých šelem. Když přišla čtveřice muzikantů v mundúrech připomínajících mnišské taláry, mohli jsme číst název skupiny i na opascích okolo krku. Hudebníci rázně nasadili, aby nás přesvědčili jistou, sebevědomou show.
Z mlhy se linou temné tóny a Kadebostany nás vtahují do svého dekadentního světa. Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly. Celek budí až radikální dojem, nicméně když se Guillaume de Kadebostany aka Prezident Kadebostany chopí zlatého mikrofonu, je rozesmátý, uvolněný, komunikuje s publikem, všichni jsou najednou v podřepu a skáčou na povel. Publikum ve varu, takzvaně. „Jako by vás tu bylo sto tisíc,“ komentuje pobaveně fakt, že klub je poloprázdný. Zvukař na stagi, který tu a tam ladí Kristině kytaru, dostává od Prezidenta nový úkol, totiž aby dopil jeho gin s tonikem a dolil rum. Celou scénku si až s dětinskou radostí užívá a Kristina mu do toho zpívá: „Save me from me.“ Koncert běží dál a světla spolu s nekonečným dýmem halí sál opět do temné atmosféry.
Že se nacházíme na území republiky Kadebostany nám zpěvačka připomíná obří vlajkou s písmenem „K“, kterou bere do rukou a majestátně s ní mává nad hlavou. „It´s good time to be crazy,“ směje se frontman, když se opět chopí mikrofonu u svého pultu a tančí v rytmu beatů při songu Crazy in Love, na nějž lidi nadšeně reagují. Křehkým hlasem pak Jakovleva podává hity Castle of Snow a Mind If I Stay a navozuje intimní atmosféru, když zpívá o osamělosti, strachu a zároveň o všudypřítomné lásce.
Temná nedělní chvilka indie popu s Kadebostany znamenala vizuálně i hudebně výživný zážitek a skupina přesvědčila o platnosti své republiky, která má jasná pravidla, zároveň v ní ale nechybí humor a nadhled. Návštěvníci koncertu se stávají jejími obyvateli, přirozeně a bez debat, hravě.
Kadebostany (sui)
24. 11. 2019 Fléda, Brno
foto © archiv kapely
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.