Články / Reporty

Nedocházející dech Lucky Chops

Nedocházející dech Lucky Chops

Martin Řezníček | Články / Reporty | 07.02.2017

Fronta od Roxy až do Revoluční vypadala hrozivěji, než jaká ve skutečnosti byla. V Krkonoších na lanovce člověk někdy čeká ještě o fous dýl. A člověk si aspoň mohl ještě dát opáčko před zkouškou z dechových nástrojů... Tak od nejmenšího k největšímu: trubka, pozoun, saxofon a (teď bacha!) bombardón. Mimo definici jsou samozřejmě bicí, ale Lucky Chops je kvintet, a to znamená pět. Možná teď namítnete, že Lucky Chops je přece šest. Ne, litujeme, váš drahý saxofonista Leo P se hodlá naplno věnovat svému projektu Too Many Zooz, a tak se s kapelou po třech letech společného koncertování rozloučil. Otázka byla nasnadě: Dokáže zbylých pět mužů udržet show na stejné úrovni i po rozchodu s růžovým mohykánem?

Nic jiného než nástup v poklusu se od Lucky Chops čekat nedalo. Kýbl energie chrstnutý do obličeje se slovy „Good evening, Prague!“. Čtveřice dechů hnaná kupředu strojově přesným bubeníkem, občas podmáznutá basovým samplem, který ale zaniká pod největším nástrojem v rukou toho nejmenšího muzikanta na pódiu. (Není to tak vždycky?) Setlist se trochu slévá, protože ty nejznámější covery jsou z velké části nahrazovány autorskými skladbami, které mnozí slyší prvně. Utkví houpačka Miami a moment, kdy pozounista Josh Holcomb oznámí song od Beatles. Helter Skelter!

Později vypráví, jak utratili všechny peníze za karty Dungeon and Dragons a že „D&D are awesome!“. Většina přítomných asi moc netuší, ale proč by nesouhlasila, když je celý večer tak mistrně hecuje. Další autorská skladba se pomalu rozrůstá a Holcomb se opět chytá mikrofonu a diriguje publikum do trojzpěvu. Epické finále skladby ale vyznívá trochu naprázdno, kapele přece jen víc sluší romanticky rošťácká poloha buskerů z newyorského metra. Ve finále jako by si to uvědomili a hrají šedesát let starou Stand By Me nebo mix Danza 2016, hravě kombinující diskotékovou Danza Kuduro s Can‘t Stop od Red Hotů a Eye of the Tiger.

Absence Lea P nebyla tak zásadní, jak někteří škarohlídi předpovídali. Ano, v choreografii se mu nikdo nevyrovná, ale nasazení ansámblu, hecování Joshe Holcomba a nakažlivé nadšení předávané z publika na pódium - z pódia na publikum na něj dalo zapomenout. Chemická reakce, která se aktivovala přenesením pouličního hraní na klubové pódium, zatím ještě nespotřebovala svůj katalyzátor.

Info

Lucky Chops (us)
5. 2. 2017, Roxy, Praha
foto © Peter Fulop

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace