Není Williams jako Williams

Rozložit noty, poštelovat kontrabas a může se začít. Americká hvězda, Ben Williams, asi početné diváctvo překvapila hned na úvod. Jazzoví fanoušci s gustem si pokyvující do rytmu Fly or Die od N.E.R.D.? Tedy kapely, jejíž slavný frontman Pharell roztančil svět na Happy? Zvláštní.

Vlastně to ani nemohl být lepší úvod. Ačkoliv jednatřicetiletý basák spolupracoval s kdekým ze starší jazzové gardy - od Wyntona Marsalise, přes Pata Methenyho, po Herbieho Hancocka - je vynikajícím příkladem neustálého vývoje žánru. Jeho moderní přístup k jazzu oslovuje generace mladých i starších posluchačů, dobře patrné to bylo i na složení příchozích v Praze – teenageři, páry ve středním věku i důchodu, a samozřejmě množství českých muzikantů, obdivujících um slavného kolegy. Jen Williamsovi se možná zdáli návštěvníci až příliš sešněrování, vždyť ani na výzvu „make some noise“ reagovali snad spíše vlažně.

Williams dorazil se vynikjící doprovodnou partou, která na sebe někdy strhávala více pozornosti než její leader - saxofonistou Marcusem Stricklandem, pianistou Christianem Sandsem, bubeníkem Johnem Davisem a kytaristou Mattem Stevensem.

Setlist se podobal pravidlům pro nevěsty. Něco nového - z chystaného alba Coming of Age, které oficiálně vyjde 21. dubna, něco starého - z debutu State of Art, vypůjčeného...a modrou zajistila košile.Ve Strength And Beauty, ukázce z nové nahrávky vynikla famózní Stevensova hra, ze svého Gibsona vyluzující zvuky až nevídané, v další novince, Forecast, se zase předvedl Sands, jehož ruce večer obhospodařovávaly jak křídlo, tak fender klávesy, případně obojí. V dlouhých skladbách se v sólech střídala celá pětice, Ben promine, dominoval však Stricklandův saxofon. S překvapením se začínalo i končilo - po devadesáti minutách se koncert totiž nenachýlil k očekávanému konci, ale pouhé pauze.

Davy přes přestávku mírně prořídly, některým tak unikla Williamsova výměna kontrabasu za baskytaru, originální úprava jazzmany oblíbené Nirvany a její Smells Like Teen Spirit, nebo další novince, Toy Soldiers, mluvící o tolik aktuálním válečném běsnění.

Výjimečný večer si žádal přídavek. Skladba Home naznačila, kam se za pár minut všichni odeberou, je však více než pravděpodobné, že z mnohých domovů bude v posledních dnech znít Williamsova tvorba. Jestli si basista za Coming of Age přidá ke svému gramofonku Grammy i další kousek, se dozvíme až za rok. Po pražském koncertu je nicméně jisté, že by si ho málokdo zasloužil více.