Eva Karpilovská | Články / Reporty | 29.04.2024
Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu. Setlist postavil na novém materiálu z alba What Happened to the Beach?, neopomněl ani pár starších kousků své prozatím sedmileté kariéry. Velký sál a velký zvuk McKennově osobité hudbě trochu ubraly, nicméně publikum plné teenagerů a zástupců generace Z, ke které se sám otevřeně hlásí, na to nijak nehledělo a koncert si viditelně užívalo.
McKenna večírek odpálil chytlavou aktuální popovou skladbou Sympathy. Fanoušci, v mnoha případech oblečení podobně jako hvězda večera do pohodlných outfitů čerpajících z módy 90. let, se do rytmů šestičlenné kapely dostávaly postupně. Už po pár písničkách tak koncert připomínal pořádnou party se songy jako The Key to Life on Earth z alba Zeros (2020), Isombard z What Do You Think About The Car? (2017) i stále čerstvým rytmickým hitem Nothing Works.
Na koncertu příjemně vyčnívaly změny v rytmu, hlasitosti, nástrojích: hlasové improvizace ve WOBBLE., McKennova výrazná kytara následující zpěv v Mulholland’s Dinner and Wine, klidný začátek I Write the News s různými zkresleními kytary na konci veršů, atmosférický závěr Mezzanine, komorní závěrečná It’s an Act se zpěvákem u klavíru… Zdá se toho dost, byly to ale spíš jen střípky v mase zvuku, ve které se jinak zajímavá hudba ztrácela.
Šest muzikantů na pódiu se snažilo. Sólová kytaristka suverénně hrála riffy, sóla a neostýchala se vyměnit elektriku za akustiku ani přidat vokály, bohužel utlumené hlasitostí kytar, s neustále vážným výrazem. Bubeník dával do koncertu veškeré nasazení, perkusista si hrál i se samplerem, klávesák občas vytáhnul příčnou flétnu, jejíž zvuk se v hlasité produkci ztrácel, basák si užíval kontakt s frontmanem. McKenna komunikuje nejraději hudbou, slova zredukoval na formální věty, zato se nebál občas přiskočit až k první řadě nadšených fanynek.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Největší ovace vzbudil McKennův angažovaný hit Brazil, při kterém většina sálu nezapomněla vytáhnout mobily. Tancování a jásání mladých posluchaček, a v menší míře i posluchačů, působilo přirozeně, stejně jako projev hudebníků. Zavalen zvuky, zvonovými kalhotami, volnými košilemi a teniskami ale návštěvník koncertu marně hledal něco víc, něco, co by páteční zážitek učinilo výjimečným.
McKenna o novém albu mluví jako o feel good, takže cítit se fajn snad stačí a větší přesah není nutno hledat. Anebo možná stačí pustit si desku doma nebo do sluchátek, pokud chcete, aby hudební nápady a zpěv vynikly lépe.
Declan McKenna (uk) + Soft Launch (uk)
27. 4. 2024 SaSaZu, Praha
foto © Katarzyna Wolf
Kristina Kratochvilová 25.12.2024
Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.