Články / Reporty

Od zadumaných beatů k barevnému funku (The Internet)

Od zadumaných beatů k barevnému funku (The Internet)

Jakub Béreš | Články / Reporty | 14.07.2018

Zaplnit klub v letní sezoně je vždycky obtížnější než jindy, většina kapel objíždí festivaly a klubům se spíše vyhýbá. Neosouloví The Internet udělali výjimku a na svou první tuzemskou zastávku si vybrali místo Colours of Ostrava, kteří koncert organizovali, pražský Lucerna Music Bar. Seskupení kolem zpěvačky Syd a producenta Matta Martianse, kteří se spolu potkali u hiphopového kolektivu Odd Future, vzniklo v roce 2011, když se oba rozhodli, že nechtějí jen spolupracovat s ostatními členy gangu na jejich projektech, ale chtějí mít i svůj vlastní.

The Internet přijeli pár týdnů před vydáním čtvrté desky Hive Mind, a tak představili i pár nových singlů. Hned zkraje vystřelili svižný Roll (Burbank Funk), který rozpohyboval klub pozitivní funkovou energií, a ta v něm už zůstala. Syd mohla střídat jeden pomalý break-up song za druhým, ale na rozjeté náladě to neubralo. Možná za to mohlo nazvučení mikrofonu, možná to, že většinu skladeb s ní zpívali i ostatní z kapely, ale kromě jejích sólových písní se Syd ztrácela ve sborovém zpěvu a v rozjetých bicích.

fotogalerie z koncertu tady

Vlastně bylo úplně jedno, že vokalistka nezní tak dokonale jako na nahrávkách, koncert poháněla nezastavitelná flow kapely a přirozený způsob, jakým americká partička komunikovala s publikem. Kromě Syd patřila přední část stage Steveu Lacymu, který si krom několika společných písní střihl i trojici vlastních hitovek z loňského Dema. Skladba Ryd patřila k jednomu z vrcholů – Lacy ji odezpíval s kytarou a mikroportem, aby se dostal co nejblíže k fanouškům.

Nechyběly největší hity jako bublající Girl nebo Special Affair, jejichž jednoduché refrény představovaly jasné singalongy, publikum se ale chytalo i na méně známe kousky. The Internet přesedlali z těžkých R&B zadumaných beatů na funkové riffy a jejich show to jenom prospělo. Z průkopníků LGBTQ soulu se tak s novou deskou stává odlehčená pozitivní kapela, ovšem stále s názorem.

Info

The Internet (us)
10. 7. 2018 Lucerna Music Bar, Praha

foto © Petra Jansová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace