Půlstoletí Skatalites in da house

Téměř na den přesně před padesáti lety se odehrál na Jamajce první koncert Skatalites. Ihned se stali neuvěřitelně populární, jejími řadami prošly i hvězdy jako Bob Marley nebo Peter Tosh. Ostrov byl nakažen virem ska a nového stylu reggae, horečka brzy zachvátila i britské ostrovy, když se Skatalites podíleli na soundtracku k filmu Děla z Navarone. Kapela si prošla téměř dvacetiletou pauzou, od roku 1983 se však s plnou parádou vrátila a dodnes pravidelně vydává a koncertuje, i když z původního složení zbyli pouze dva členové, Lestera Sterlinga a zpěvačku Doreen Shaffer doplnili mladší hudebníci z celého světa.

Do Prahy se po letech vrátili právě v rámci padesátiletého narozeninového turné. Předkapely to mají těžké, Spankers začínali více jak hodinu před plánovaným začátkem hlavní hvězdy, sál se proto plnil jen pozvolna. Přitom si mladá kapela, nyní s novou zpěvačkou Elen Bérešovou, pozornost jednoznačně zaslouží.

S houstnoucím dýmem zelené byliny se na pódiu zjevila legendární sedmičlenná parta. Nejzábavnější byla nepochybně energická trojčlenná dechová sekce Sterling, Marchesan a Audu, unaveněji působili basák Val Douglas a bubeník Trevor Sparrow Thompson, levou půlku pódia si zabral francouzský kytarista Natty Frenchy spolu s hammondkami klávesáka a manažera v jedné osobě Kena Stewarta. Mezer v prostoru ubývalo, stále však zbylo dost místa na přešlapování v houpavých rytmech. Může to znít jako klišé, ale tahle muzika byla stvořena k tomu, aby vás rychle dostala do uvolněné nálady a funguje až překvapivě rychle a spolehlivě. Publikum bylo z velké části složené z velmi mladých fanoušků, muzika Skatalites jako by nestárla. V případě kapely, která vystupuje pět dekád, může být setlist jakýkoliv, přesto se bude jednat o téměř notoricky známé skladby. Instrumentální James Bond či Two for One vystřídal příchod královny ska, Shaffer. Babča ve svetříku to umí slušně rozjet, když zpívá My Boy Lollipop, Golden Love, Nice Time nebo Sugar Sugar zní to i přes vyšší věk uvěřitelně a svěže.

Po odchodu Doreen se pánové předvedli v sólech, přehráli i novější kousky jako Desert Ska z prozatím poslední desky Walk with Me. Stewart předvedl zábavný taneček, rude boys a girls pod pódiem pařili o sto šest, těžko mohl někdo odcházet nespokojený, ostatně ani o přídavky nebyla nouze. Doufejme, že takových výročí Skatalites ještě několik zažijeme, sil a nápadů jim, jak se zdá, neubývá.