Rise Against: drsná hudba uvědomělých sympaťáků

Američtí punkrockeři Rise Against se u nás objevují pravidelně, od roku 2002 k nám zavítali už šestkrát, letos posedmé. A fanouškovská základna vycepovaná kytarovkami od The Offspring přes Green Day a Foo Fighters až po Billy Talent podobným kapelám zatím stále přeje, i když teenagerů lze v publiku zahlédnout stále méně.

Rise Against vydali před rokem nové album Wolves, z něho zahráli pouze tři písně, jinak šlo o výběr nejúspěšnějších hitů. Epický úvod, při němž se za zvuku temných tónů a hlasu vypravěče rozlévala bílá mlha, byl efektní, ale ke zbytku koncertu, který se obešel bez wow efektů, moc neseděl. Skupina se plně soustředila na hudbu a komunikaci s publikem. Velký tavící kotel to vzal s povděkem a co chvíli zachrchlal, když přecházel z vrážecí fáze do circle pitu. Do největších otáček se dostal při provařených vypalovačkách jako Satellite a Savior, ta druhá uzavřela základní část setu.

Kapela se po celou dobu existence snaží předat světu své sdělení. Všichni její členové jsou přesvědčení ochránci zvířat a planety, angažují se i v oblasti lidských práv a politiky. Proto nelze nezmínit skladbu Ready to Fall, jejíž videoklip, ukazující záběry z velkochovů, lovu zvířat, kácení lesů, průmyslového znečišťování a tání ledovců, považuje za svůj nejzásadnější vizuální počin. Frontman Tim McIlrath měl krátký proslov, v němž pojmenoval tři monstra: rasismus, sexismus a nacionalismus. „Tyhle monstra musíme potlačit a zavřít je do klecí, kam patří.“ Tak uvedl Welcome to the Breakdown, která všechny tři „-ismy“ personifikuje v osobě Donalda Trumpa.

fotogalerie z koncertu tady

Na přídavek se McIlrath vrátil jen s akustickou kytarou a zahrál tři písně, z nichž publikum nejvíc potěšila vlastenecká, protiválečně laděná balada Hero of War. Když pak celá kapela spustila Make It Stop (September's Children), nejen modří už věděli, že je to pokyn k tomu, aby spustili sborové „ooo“. Ostatně hlasivky už měli dobře rozcvičené. Předposlední Like the Angel byla v setlistu navíc, protože všichni čekali na vyvrcholení a poslední hit Prayer of the Refugee. Ten Rise Against podali mnohem živěji než studiovou nahrávku a natáhli ho aspoň o polovinu; závěr koncertu tak byl skutečnou sonickou smrští. Sympaťácké vystupovaní v průběhu večera se ukázalo i po skončení, kdy muzikanti neprchali z pódia, ale nejvěrnějším rozdávali trsátka, paličky a vytištěné setlisty.