Články / Reporty

Soul a rap v balení Rag’n’Bone Man

Soul a rap v balení Rag’n’Bone Man

Vendula Štrbíková | Články / Reporty | 04.03.2018

Rory Charles Graham známý jako Rag‘n‘Bone Man, zpěvák a autor z britského Uckfieldu, vyrazil na světové turné k debutovému albu Human, jehož titulní singl ho v roce 2016 proslavil. Loni posbíral hned několik cen, včetně Ceny kritiků BRIT Award a BBC Music Award za nejlepší album roku, a na své pokračující šňůře se zastavil i v beznadějně vyprodaném Foru Karlín.

Jako první se na pódiu objevil rapper Thales s DJem a netrpěliví diváci si vyslechli téměř nepřetržitý půlhodinový proud slov. Pak se představila vycházející R‘n‘B hvězda se soulovou duší Grace Carter. Dvacetiletá londýnská rodačka své vystoupení zakončila svým hitem číslo jedna Silhouette, ale má co nabídnout i v dosud neznámých písních. Publikum se díky ní probudilo z rapového deliria a nechalo se omotat skromným projevem a hlasem připomínajícím Rihannu.

Minutu po deváté se objevil na pódiu Rag’n’Bone Man obstoupen kapelou, ve které nechyběly dechy ani doprovodná zpěvačka v pekelně přiléhavých kožených kalhotách. Nadšení z příchodu drsňáka se sametovým hlasem prořízlo intro skladby Tell’em Like It Is, následované skladbou Wolves a věrní fanoušci roztáli. Následovaly tři rychlejší songy Ego, Your Way Or the Rope a The Fire, takže svou polohu si každý mohl najít hned zkraje setu.

Za kapelou vytanulo černobílé komiksové pozadí s desítkami „humans“ a celý koncert vizuálně doprovázela barvitá světelná show. Než se publikum stačilo pořádně rozhýbat, přešla kapela k výraznějším kytarovým riffům v singlu Hard Came the Rain a Grahamův naléhavý hlas dominoval i v dalších bluesových skladbách. Před „vražednou“ písní Lay My Body Down si usměvavý rapper nechal rozsvítit celý sál a svěřil se, že byl před koncertem velmi nervózní, a dokonce předchozí noc ani moc nespal. Prý to tak má pokaždé, když hraje někde poprvé. Dramaturgie skladeb, souznění s kapelou i vřelost principála si vysloužila nadšení publika narůstající s každou další písní.

Všichni, kdo čekali na největší hit, se dočkali po songu Guilty, který byl překvapivě oblečen do perfektně padnoucího ska kabátku. Hymnická skladba Human zas přitlačila na reggae strunu, aby Graham, přerušen bouřlivým potleskem, vyšvihl rapové sólo, jímž dokázal svou jedinečnost. Ještě nedozněl poslední tón a rapper stál na pódiu sám a korunoval show „a capella“ singlem Die Easy. Aniž by si vychutnal potlesk, odešel do zákulisí a nechal bouřící diváky doufat v přídavek. Ten naplnily skladby Hell Yeah a Bitter End, ale o hořkém konci nemohla být řeč. Rag’n’Bone Man se láskyplně rozloučil, popřál všem bezpečnou cestu domů a slíbil, že se vrátí.

Info

Rag’n’Bone Man (uk)
2. 3. 2018 Forum Karlín, Praha

foto ˆ© Marie Strnadová (musicserver.cz)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace