Články / Reporty

Tanec s medvědy, muži v ponču i s British Sea Power

Tanec s medvědy, muži v ponču i s British Sea Power

Jakub Béreš | Články / Reporty | 23.05.2017

Občas se stane, že záměrně podcením přípravu a nechám se neznámou předkapelou překvapit až na místě. A občas se taky stane, že nepospíchám tak moc, jak bych měl, i když vím, že začátek koncertu stíhám jen tak tak. V sobotním případě, kdy stage otevíral skotský elektronický písničkář The Pictish Trail, lituju obojího.

Po příchodu do klubu bylo jasné, že jsem nedomyšlenou strategii nezvolil sám. Johnny Lynch pod hlavičkou The Pictish Trail už bavil první příchozí a jeho hudba připomínala mix humoru a stylizace a la Mac DeMaro, přičemž hlasem a tanečnějším beatem evokoval Nicka Murpyho alias Cheta Fakera. Už takhle složitou situaci navíc zamotal singlem After Life, který připomíná ohrané melodie z poslední desky Tame Impala. Ale nějakým zvláštním způsobem tenhle dort od pejska a kočičky chutnal lépe než se může zdát. Nesourodé písně byly totiž polévány lahodnou humornou polevou, v níž jste našli barevné pončo, vtípky o Eurovizi i povzdechy nad brexitem a situací ve Skotsku, které by si dle Lynche zasloužilo hlasování o nezávislosti.

fotogalerie z koncertu zde

The Pictish Trail bavil spontánností a nepředvídatelností natolik, že jste mu bez váhání odpustili ohranější beat i hlasové nedokonalosti. Zato British Sea Power jeli minimálně první půlku na autopilota a jejich radostným písním chyběla uvolněnost a hravost, které jsou základními kameny jejich folkového kytarového popu schovávajícího za indie nálepku. Atmosféru proto museli nahánět jinde. Například pódiem osázeným zelenými rostlinami, mezi kterými vykukovaly zahradní sošky pelikánů a volavek, jež působily nápaditě, dokud na nich něktěří členové kapely nezačali v závěru jezdit.

Druhá půlka se vůbec nesla v podivně uvolněné atmosféře. Začaly se hrát chytlavější songy (Waving Flags, Keen on Trying) jak ulité na odpolední festivalová pódia. Kapela toho sice moc nenamluvila, ale aspoň začala reagovat na publikum. To si koncert opravdu užívalo až v momentu, kdy skupina povolala dva dvoumetrové medvědy, s nimiž chtěl každý tancovat nebo si na ně sáhnout, udělat si fotku. Pouťová zábava měla úspěch. Oproti předešlé části, v níž dostala větší prostor i houslistka a její vokál dobarvující pánské unisono, se však jednalo o velmi pomíjivý zážitek.

Info

British Sea Power (uk) + The Pictish Trail (sco)
20. 5. 2017 Lucerna Music Bar, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace