Články / Reporty

Tanečky Darwina Deeze

Tanečky Darwina Deeze

Anna Pleslová | Články / Reporty | 08.11.2015

Když se v roce 2009 klučina s bídnou postavou, obratlem navíc a vlasy jako oškubaná panenka vynořil z amerických hudebních vod, málokdo tušil, že vidíme archetyp hipstra. Tohle slovo k nám tenkrát ještě ani nedorazilo. Darwin Deez ale už v té době jel se svým knírkem na vlně ironie, pastelových barev a úzkých džínů, jeho extrémně jednoduchá hudba vždy dokázala pobavit, a přitom jen tak neomrzela. Jdete ráno běhat do Central Parku, slunce vás hřeje do zad, stavíte se pro koblihu ve vašem oblíbeném obchodě s deskami, k tomu potkáte přátele a společně se zasmějete. Přesně taková je hudba brooklynského rodáka - pozitivní, chytlavá, i s vážnějšími texty o nepovedené lásce.

Jeho pražský koncert byl umístěn do Chapeau Rouge, což je ideální místo pro face to face zážitek. Jako předkapela zahrály Peluché. Holčičí trio z Londýna, směsice Tame Impala, Florence & The Machine a Sex Pistols. Docela jim to šlapalo a rozhodně nenudily, vidět za bubny a s kytarou ženské stvoření je osvěžující změna. A bubenice si sem tam pískla do klarinetu.

Poloprázdné Chapeau se pomalu, ale nenápadně plnilo, Darwin Deez s kapelou přišel do narvaného klubu. Jediný, kdo neměl knír, byla basačka. Začali nacvičeným synchronizovaným tanečkem a diváky naladili, v průběhu večera předvedli ještě tři taková vystoupení a vždy se to setkala s nadšeným potleskem. Začali jednou z nejznámějších pecek Constellations, všechno bylo dobře, jen Darwinův hlas trochu zanikal. V průběhu koncertu se to zlepšilo, a tak se publikum mohlo chytat v refrénech. A taky se chytalo. První řady plné cizinců a hlavně afroamerických dvojčat s obrovským afrem tančilo jako kartáče v automyčce, „you are a radar detector“ už zpívalo celé podzemí. Darwin v přestávkách bavil publikum příběhem o „mysterious couple in front row“, klučina se svou slečnou to vzali s humorem.

Darwin Deez zahrál většinu z nejpovedenějšího debutového alba, ale i pár songů z druhého a singly ze současného Double Down. Skvělý zážitek zaskákat si na takové „odrhovačky“ v době plné intelektuálně překombinované hudby. Víc takových kapel, které se neberou vážně, prosím!

Info

Darwin Deez (usa) + Peluché (uk)
6. 11. 2015, Chapeau Rouge, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace