Články / Reporty

UK Subs a TV Smith – návrat Kmotrů

UK Subs a TV Smith – návrat Kmotrů

Dita Koudelková | Články / Reporty | 14.02.2015

Pokud jste v 70. letech chtěli prorazit na hudební scéně, měli jste prakticky dvě možnosti. Buď jste se vydali do ulic Sunset Stripu v západním Hollywoodu, kde byly nahrávací smlouvy a hojné bakchanálie v klubech Troubadour a Whisky a Go Go dlážděny drsnou politikou pay-to-play, nebo jste si pronajali zavšivenej byt v centru Londýna a snažili se prorazit v jedné z místních venue. Svoje štěstí zde zkusil i bývalý kadeřník Charlie Harper a mladičký básník TV Smith, kteří se v osudovém roce 1977 sešli londýnském Roxy clubu, coby dva frontmani kapel The Subs a The Adverts. Z drzých výrostků se rázem staly legendy rodící se punkrockové scény a čtyřicet let je proměnilo v hudební Kmotry klanů UK Subs a TV Smith, jejichž syrovost jste měli možnost zakusit ve středu 11. února v pražském Futuru.

Do podzemí smíchovského sálu se pomalu začíná scházet několika generační houf fanoušků. Dav, který není přehnaně početný, se zprvu tetelí kolem stánku s merchem. Část vyhlíží, zda si bude moci odnést jednu z nově vydaných placek, kterými se obě kapely pyšní, zatímco zbytek je zaujat Charliem Harperem, jenž postává u nové desky TV Smith I Delete, jako by chtěl všem osvětlit, proč právě jeho aktuální vinyl Yellow Leader na pultu není. Ano, dle oficiálních stránek je to beznadějně vyprodaná podpultovka.

O nedlouho později se ozve ostrá akustická rozehrávka a TV Smith se slovy „vždycky je víc než jedna možnost“ odpálí večer svou největší peckou Only One Flavor. Punkový vál, co natočil s kapelou Toten Hosen, nenechává prostor pro nějaké pozvolné začlenění a rovnou vás hodí do kotle a pořádně zamíchá. Sólová kariéra TV Smith coby singera a songwritera žádný podobný boom nepocítila. Poté, co opustil svoji kapelu The Adverts, která se v 70. letech nesla na nové vlně britského punk rocku, si budoval publikum téměř od píky. Následuje tedy singl No Time to Be 21, který The Adverts vynesl na tour s The Damned i Iggym Popem. Třicetikilový stařík není typickým příkladem populárního vzorce singer/songwriter, kde zpěváka obklopuje aura génia, kterému sekunduje nějaká kapela, jejíž členy si nikdo nepamatuje. Je to jen TV Smith a kytara. TV Smith, co si sám prodává merch a vypráví politickou poezii. Tulák mezi kapelami a městský trubadúr s řízným chraplákem, energií a neuvěřitelně tvrdými, struny rvoucími riffy. Na řadu přichází jeho nová nahrávka I Delete se stejnojmennou ústřední vypalovačkou, výběrovka ze sólové desky Coming in to Land a další hity od Adverts, v čele s nejznámějším Gary Gilmore´s Eyes, které zakončuje přídavek Runaway Train Driver.

Po pauze a chvilkovém tápání ve tmě to přijde. Nasvícený kopák a linoucí se kouř jsou jako temná předzvěst v půlnočních ulicích centrálního Londýna, kde se schyluje ke rvačce. Bez dalších okolků se na podium přihrne Charlie Harper se svými kumpány a vyvolávají zběsilou bitku emocí songem Sick Velveteen z poslední desky Yellow Leader. Kapela, která stejně jako The Adverts vznikla v roce 1976, když se Charlie Harper nechal inspirovat slavnými Damned, má za sebou učebnicovou historii. Na kontě mají neuvěřitelných pětadvacet studiových alb, jejichž názvy v chronologickém pořadí odpovídají všem písmenům abecedy konče Y. Hned další naservírovanou peckou je You Dont Belong. Rozlícený chumel, který poguje, rotuje a zmítá se nad hlavami, je u UK Subs už tradicí, pro kterou si na jejich koncerty chodíme. Po ochutnávkách z alb Diminished Resposibility a Brand New Age ohlašuje Charlie s humorem, že jako další nářez zahrají cover coveru od Guns n´Roses. Ano, hitovku Down on the Farm skutečně převzal Axl Rose na svém albu Spaghetti Incident, ovšem originální verze nepatří nikomu jinému než klasickému punk rocku UK Subs. V davu to pěkně vře a většina je už po hodině téměř hluchá nebo osleplá ze stroboskopů. Je to skvělý! Následuje nová pecka jak řemen, The Monkeys, a další výběrovky z Work in Progress. Pokud by UK Subs měli vytvořit setlist jako průřez čtyři dekády trvající historie, vydalo by to na jednodenní festival. Repertoár tak čítal především nejznámější bestovky, zakončené přídavky I Live in a Car, Party in Paris na přání jednoho z fanoušků a New York State Police.

Prostě očekávaná bestiální show, která vás dvě hodiny trhá na kusy a vy si u toho spokojeně chroptíte.

Info

UK Subs (uk) + TV Smith (uk)
11. 2. 2015, Futurum, Praha
foto © Jaroslav B. Vancata

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace