Julia Pátá | Články / Reporty | 27.06.2023
Newyorská multidisciplinární umělkyně a elektronická producentka Jamie Krasner alias James K se letos začátkem června vydala na tour se svou směsicí dezintegrovaných popových vokálů a mozaikovitých zvuků syntezátorů. První evropskou šňůru v rámci propagace nejnovější desky Random Girl ukončila skromným, ale imerzivním vystoupením v pražské MeetFactory.
James K, která měla příležitost spolupracovat s projekty jako Yves Tumor, Mykki Blanco nebo SETH a vede i svůj vlastní label She Rocks, svou druhou nahrávku Random Girl přirovnala v rozhovoru pro magazín Dazed k cestě za sebepoznáním: „Naše společnost je víc než kdykoliv závislá na pokročilých algoritmech diktujících zážitky, které ultimátně formují naše pojetí sebe sama.“ V podobně eklektickém a fluidním duchu James K, skrývající se v přítmí do ruda nasvíceného předsálí, zahájila vystoupení snovými ambientními kompozicemi, aby postupně naplnila předtuchu náhlé obměny, kterou předznamenávala kytara netečně uložená vedle změti kabelů a syntezátorů.
Během předvedení několika melodičtějších tracků se staženými synthpopovými vokály James K podala i působivou performance, často se přibližovala a klekala si naproti pohodlně usazeného publika a zesilovala komornost celé akce. Poté nastalo krátké intermezzo – producentka se chopila kytary a podotkla, že následující píseň složila, když ji bylo sedmnáct. Sentimentální nota ostatně rezonuje i dekonstrukcí symboliky dívčího věku, kterou se producentka snažila tematizovat na Random Girl a pokouší se o to i ve své umělecké tvorbě. Na pár chvil enigmatickou a lehce hypnotickou atmosféru poháněnou loopem těžkých beatů uzemnil nečekaný příklon k folk-popovým pasážím jak ušitým na míru Joni Mitchell nebo Weyes Blood, při nichž James K působila v kontextu celého koncertu velmi intimně.
Na pražském gigu, který James K uzavřela svým známějším rave-popovým trackem Ultra Facial! z EP 036 (2021), producentce předskakovala Mor Wen alias Mary Nguyen – zakladatelka pražského experimentálně elektronického kolektivu Glory Affairs. Vedle setu sestávajícího z diaristické koláže samplů, vokálních vstupů, ve kterých zaznívaly české lidové melodie, Mor Wen teatrálně a s laboratorní pečlivostí plynule přepínala mezi různě rozloženými analogovými přístroji. A nedělní večer v MeetFactory se tak pohroužil do cesty napříč krajinami roztříštěných vzpomínek.
James K (us) + Mor Wen
25. 6. 2023 MeetFactory, Praha
foto © se svolením MeetFactory
Veronika Havlová 30.06.2024
Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”
Václav Valtr 26.06.2024
Vzhledem k technickým nedokonalostem vyzněly nejlépe písně folkové, pomalé a komorní, tedy zkrátka ty, které netrpěly nedostatkem rvavé kytary.
Zuzana Malá, Lenka Pittnerová 21.06.2024
Dostalo se nám škály zážitku, od experimentální scény, bohaté nabídky projektů v rámci doprovodného programu, které téměř vždy zahrnují AI, techna v gigantických halách i barcelonského fashion weeku.
Akana 19.06.2024
Na každém ročníku Respect Festivalu se najde něco památného, jedinečného, něco, co i po letech zchátralým paměťovým buňkám napoví: „To bylo tenkrát, když…“
Eva Karpilovská 17.06.2024
Hlavně chill. Co na tom, že se kolem vás pohybují tisíce lidí. Jsme tu přece všichni kvůli hudbě, tak proč si ji kazit malichernostmi?
Tomáš Jančík 15.06.2024
Necelé dva roky po debutu A Light for Attracting Attention vydala skupina okolo Thoma Yorka druhou desku, politicko-kritickou i osobní, a v podobný čas se The Smile vrátili do Fora…
Zdeněk Němec 11.06.2024
Halu opouští spokojený dav vybavený ochutnávkovými pytlíky Pom-Bär, přelézá nebo podlézá zábradlí u chodníku.
Marek Hadrbolec 05.06.2024
První z koncertů v Kabinetu Múz se mění v generální zkoušku a test krizového managementu americké trojice, technika totiž jinak precizní kapele škodí, kde jenom může.
Helena Konvalinová 03.06.2024
Pro první večer programu Prague Offspring, který je věnovaný soudobé hudbě, zvolilo Pražské jaro elegantní sál DOX+.
Julia Pátá 27.05.2024
Moje pozornost se přesune na jméno Elliotta Smithe. Místy je překrývá bledě modrý fender, který jemnými arpeggii a ojedinělými akordy objímá ambientní podkres.