Články / Reporty

V duchu britských ostrovů: Travis O'Neill

Jana Vondrušová | Články / Reporty | 08.10.2014

Je sobotní večer, tak proč sedět doma? Výhled na Prahu a dobrá muzika, kombinace, která nemá chybu. A ani nám nevadí, že se zapadajícím sluncem se venku dělá zima. Dáme si něco na zahřátí a bude fajn. Nevím, kolik z vás zná kapelu Travis O´Neill and His Cardinal Sins. Travis je sice Ir usazený v Praze a jeho hudba nemá s tím, co si představíme pod irskou muzikou, nic společného. Je to country, ale není to country, je to folk, ale není to folk. Něco mezi.

Koncert začal svižnějšími skladbami, v nichž se pomalu ale jistě prosazoval druhým hlasem a výbornou kytarou Guy Bennett, Angličan, který v těchto dnech oslavuje roční pobyt v hlavním městě a kterého byste chtěli slyšet zpívat víc. Roky strávené hraním blues se musí projevit. My Woman na první poslech připomněla Girl from North Country v podání Boba Dylana a Johnnyho Cashe a je fakt, že Travisova tvorba z obou jmenovaných vychází. Představili i novější věci jako Grapes of Luvah nebo Beside You, které nachází odezvu hlavně u ženské části publika. Ať už rychlé nebo pomalé, při jejich poslechu se zastavíte, a když zavřete oči, připadáte si jak na procházce po dublinské Grafton Street.

Na úplný závěr, jako přídavek, došlo na skutečnou klasiku, hit Johnnyho Cashe Folsom Prison Blues, ve kterém se Travis s Guyem střídali u mikrofonu a posluchači měli možnost vychutnat si i Bennettovy pěvecké kvality. Ty můžete plně docenit, když přijdete na některý z jeho sólových recitálů. Neváhejte.

Info

Travis O´Neill and His Cardinal Sins (irl/uk/cze)
27. 9. 2014, A divadlo pokračuje, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace