Jana Vondrušová | Články / Reporty | 08.10.2014
Je sobotní večer, tak proč sedět doma? Výhled na Prahu a dobrá muzika, kombinace, která nemá chybu. A ani nám nevadí, že se zapadajícím sluncem se venku dělá zima. Dáme si něco na zahřátí a bude fajn. Nevím, kolik z vás zná kapelu Travis O´Neill and His Cardinal Sins. Travis je sice Ir usazený v Praze a jeho hudba nemá s tím, co si představíme pod irskou muzikou, nic společného. Je to country, ale není to country, je to folk, ale není to folk. Něco mezi.
Koncert začal svižnějšími skladbami, v nichž se pomalu ale jistě prosazoval druhým hlasem a výbornou kytarou Guy Bennett, Angličan, který v těchto dnech oslavuje roční pobyt v hlavním městě a kterého byste chtěli slyšet zpívat víc. Roky strávené hraním blues se musí projevit. My Woman na první poslech připomněla Girl from North Country v podání Boba Dylana a Johnnyho Cashe a je fakt, že Travisova tvorba z obou jmenovaných vychází. Představili i novější věci jako Grapes of Luvah nebo Beside You, které nachází odezvu hlavně u ženské části publika. Ať už rychlé nebo pomalé, při jejich poslechu se zastavíte, a když zavřete oči, připadáte si jak na procházce po dublinské Grafton Street.
Na úplný závěr, jako přídavek, došlo na skutečnou klasiku, hit Johnnyho Cashe Folsom Prison Blues, ve kterém se Travis s Guyem střídali u mikrofonu a posluchači měli možnost vychutnat si i Bennettovy pěvecké kvality. Ty můžete plně docenit, když přijdete na některý z jeho sólových recitálů. Neváhejte.
Travis O´Neill and His Cardinal Sins (irl/uk/cze)
27. 9. 2014, A divadlo pokračuje, Praha
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.