Jiří Mališ | Články / Reporty | 15.02.2018
Hodinové zahřívačky v podání djů většinou nemusím. Ale rozcvička do tempa Disco de Janeiro v podání LP Giobbi byla přesně tím, co zmrzlá Kodaň potřebovala. Afrokubánský house roztancoval zaplněný sál a vydýcháno bylo v cuku letu. Americká djka trsala za pultíkem a laškovně vyzývala diváky v zadních řadách, aby se nebáli tancovat hned ze začátku. Drinky tekly proudem a po závěrečném remixu Trying to Be Cool následoval zasloužený potlesk, který by mohly závidět i některé hlavní kapely, které se v Ideal Baru objevují.
Umírněných ovací se ale hvězdy večera bát nemusely, na americké popové duo Sofi Tukker bylo dlouho dopředu vyprodáno. Většinu obecenstva tvořily páry ve středním věku, koncert vycházejících hvězd, jež proslavily především reklamy na Apple, byl očividně ideálním konzervativním dárkem k Valentýnu. A hned zkraje bylo jasno, že jsme se všichni ocitli na nejlepší party, kterou Kodaň mohla ve středu večer nabídnout. Vlivu džungle a opojné portugalštiny se celý sál oddal už během úvodních skladeb Matadora a Awoo, na pódiu se z ničeho nic objevila náhodná fanynka a zahrála si doprovodnou tanečnici. Její taneční kreace zbytek sálu zdatně napodoboval. Charisma stříkalo až na chodník, a to nejen z hlavní dvojice na pódiu, ale i z nadšeného publika, které během celého večera nepřestalo tančit, skandovat a šílet.
Sophie ani Tucker během koncertu nedokázali zavřít pusu a mně došlo, jak moc mi ukecaní frontmani chyběli. Dlouho tu nebyla kapela, jíž by se slova o tom, jak moc Kodaň milují, dala věřit. Ale po tom, co většinu koncertu strávili tančením v publiku, o tom nikdo nepochyboval. Jako přídavek zazněl cover Cry for You od September, jehož refrén odzpívalo publikum. Čistý vokál Sophie Hawley-Weld místy pokulhával, vše ale vynahradila během závěrečné Drinkee, kde v plynulé portugalštině takřka rapovala. Tucker Halpern do toho hecoval publikum lépe než kdejaká roztleskávačka a na tempu, kterým koncert zakončili, by se dalo doskákat až do Humpolce.
Sofi Tukker (us) + LP Giobbi (us)
14. 2. 2018
Vega - Ideal Bar, Kodaň
foto: Rasmus B. S. Hansen
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.
Filip Peloušek 22.10.2024
Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“
Mišo Berec 22.10.2024
Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.
Akana 21.10.2024
Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.
Jiří V. Matýsek 20.10.2024
„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.