Nikola Piálková | Články / Reporty | 16.10.2017
Jiskřící nemít vůbec nic. Když jsem se před půl rokem bavila o této pasáži s jejím autorem Janem Ungerem a vlastně i se zbytkem členů kapely Zrní, překvapilo mě, že ono jiskřící nese pro každého trochu jiný význam. Nakonec jsme se shodli na tom, že v jiskřícím je vždy cítit puls života. Nová deska, kterou téma životního pulsování proplouvá, byla pokřtěna ve vyprodaném Foru Karlín.
Program byl rozdělen na dvě části, přičemž první polovinu doprovázela skupinu královéhradecká filharmonie s dirigentem Stanislavem Vavřínkem. Zrní na okraji pódia zastínili celý orchestr, který už tak částečně skrývalo protihlukové sklo, jiná scénická provedení, např. na Colours of Ostrava, nabídla šťavnatější podívanou. Je ale nutné brát v potaz praktické stránky věci, jako je velikost pódia či operace se zvukem, který byl, nutno říci, perfektní, stejně jako rozměrná projekce, která společně s osvětlením efektivně dotvářela atmosféru. Souznění Zrní a filharmonie bylo ve znamení velkolepého plného zvuku, který vyzněl hlavně u písní Mezi náma či Autobus, narušených beatboxem Ondřeje Slavíka. Vrcholem první půlky večera se stala píseň Jabloně, kterou působivě doprovodila projekce zpomaleného výskoku baletní dvojice.
Po přestávce se změnila scéna, zmizela plexiskla a z velkého promítacího plátna zbylo torzo v podobě loga Z, které uvedlo samostatný koncert kapely. Prostor, jenž byl dříve osazen filharmonií, nyní sloužil jako taneční plac sestavě Dekkadancers. Nápad zvýraznit vizuální stránku o taneční kreace ale ztroskotal na prostorových dispozicích - Zrní zůstali na stejných místech vepředu pódia, takže toho nebylo moc vidět. Očekávaný výstup bikera Martina Dražila s jedním členem Dekkadancers se nepovedl, nesourodá kombinace působila krkolomně. Zrní ovšem bodovali prezentací písní: tradičně emotivní přednes Jana Ungera, ladné střídání rolí Ondřeje Slavíka jednou coby bubeníka, podruhé harmonikáře, nebo vyšperkované houslové efekty Jana Fišera, to vše tvořilo ojedinělý zážitek.
fotogalerie z koncertu tady
Druhou část setlistu, složeného především skladbami z nové desky, završil hit Jiskřící raketa TOTO. Intenzivní propojení výborně naladěné kapely a znatelně spokojeného publika umocnil slet papírových vlaštovek, které vysílali fanoušci z postranních galerií. Aplaus vystřídalo obsáhlé poděkování všem, kteří se na realizaci koncertu podíleli, následoval křest, který s pomocí čínského piva provedli výtvarník Roman Týc, scénograf Milan Cais a producent Ondřej Ježek. O tom, jestli byl tento večer jiskřící, není pochyb. Klíčový motiv desky, totiž prožívat působivé impulsy, prostoupil celý Karlín.
Zrní
11. 10. 2017 Forum Karlín, Praha
foto © Romana Kovácsová
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.
Veronika Tichá 27.10.2024
Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.
Klára Šajtarová 25.10.2024
V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.