Články / Reporty

Večer, co měl nebývalou jiskru (Zrní)

Večer, co měl nebývalou jiskru (Zrní)

Nikola Piálková | Články / Reporty | 16.10.2017

Jiskřící nemít vůbec nic. Když jsem se před půl rokem bavila o této pasáži s jejím autorem Janem Ungerem a vlastně i se zbytkem členů kapely Zrní, překvapilo mě, že ono jiskřící nese pro každého trochu jiný význam. Nakonec jsme se shodli na tom, že v jiskřícím je vždy cítit puls života. Nová deska, kterou téma životního pulsování proplouvá, byla pokřtěna ve vyprodaném Foru Karlín.

Program byl rozdělen na dvě části, přičemž první polovinu doprovázela skupinu královéhradecká filharmonie s dirigentem Stanislavem Vavřínkem. Zrní na okraji pódia zastínili celý orchestr, který už tak částečně skrývalo protihlukové sklo, jiná scénická provedení, např. na Colours of Ostrava, nabídla šťavnatější podívanou. Je ale nutné brát v potaz praktické stránky věci, jako je velikost pódia či operace se zvukem, který byl, nutno říci, perfektní, stejně jako rozměrná projekce, která společně s osvětlením efektivně dotvářela atmosféru. Souznění Zrní a filharmonie bylo ve znamení velkolepého plného zvuku, který vyzněl hlavně u písní Mezi náma či Autobus, narušených beatboxem Ondřeje Slavíka. Vrcholem první půlky večera se stala píseň Jabloně, kterou působivě doprovodila projekce zpomaleného výskoku baletní dvojice.

Po přestávce se změnila scéna, zmizela plexiskla a z velkého promítacího plátna zbylo torzo v podobě loga Z, které uvedlo samostatný koncert kapely. Prostor, jenž byl dříve osazen filharmonií, nyní sloužil jako taneční plac sestavě Dekkadancers. Nápad zvýraznit vizuální stránku o taneční kreace ale ztroskotal na prostorových dispozicích - Zrní zůstali na stejných místech vepředu pódia, takže toho nebylo moc vidět. Očekávaný výstup bikera Martina Dražila s jedním členem Dekkadancers se nepovedl, nesourodá kombinace působila krkolomně. Zrní ovšem bodovali prezentací písní: tradičně emotivní přednes Jana Ungera, ladné střídání rolí Ondřeje Slavíka jednou coby bubeníka, podruhé harmonikáře, nebo vyšperkované houslové efekty Jana Fišera, to vše tvořilo ojedinělý zážitek.

fotogalerie z koncertu tady

Druhou část setlistu, složeného především skladbami z nové desky, završil hit Jiskřící raketa TOTO. Intenzivní propojení výborně naladěné kapely a znatelně spokojeného publika umocnil slet papírových vlaštovek, které vysílali fanoušci z postranních galerií. Aplaus vystřídalo obsáhlé poděkování všem, kteří se na realizaci koncertu podíleli, následoval křest, který s pomocí čínského piva provedli výtvarník Roman Týc, scénograf Milan Cais a producent Ondřej Ježek. O tom, jestli byl tento večer jiskřící, není pochyb. Klíčový motiv desky, totiž prožívat působivé impulsy, prostoupil celý Karlín.

Info

Zrní
11. 10. 2017 Forum Karlín, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Až na krev (Dušan Vlk)

Filip Peloušek 22.10.2024

Na druhé straně se starší, očekávající kopající beaty a moshpit, drží zatím u stěn s půllitry, snaží se přečkat útrapy čerstvé dospělosti: „Jak mám žít, aby to tak nebolelo?!“

Život je zhluk náhod (The Ills & co.)

Mišo Berec 22.10.2024

Unravel naberá naživo silné rozmery, kataklyzmatický zvuk gitár a synthov, sample a rytmy Jiřího Bendla vytvárajú pocit niečoho nadpozemského a vy tam chcete naskočiť tiež.

Řád industriální písně (Einstürzende Neubauten)

Akana 21.10.2024

Bargeld vůbec působil velmi vstřícně a uvolněně. V ničem nepřipomínal odměřeného pedanta, v jakého se někdy umí proměnit při rozhovorech s méně kompetentními novináři.

Písně o lásce a radosti (Nick Cave & The Bad Seeds)

Jiří V. Matýsek 20.10.2024

„He's a ghost, he's a god / He's a man, he's a guru,“ zní verš z Red Right Hand. Nick Cave přijel dobře naladěn.

Zažehnout plamen (Jazz Goes To Town, 2024)

Veronika Miksová 17.10.2024

Přiřítila se okostýmovaná banda v dámských šatech, vyšívaných kabátech a objemných kožiších a spustila kombo free jazzu, tonálních experimentů a vlastních verzí moderní klasiky.

V úkrytu zvuku (A Place to Bury Strangers)

Martin Šmíd 16.10.2024

Wilson je s paličkami nastražená nad soupravou s ďábelským úsměvem na tváři, v níž se lesknou dva zlaté zuby. Ona ví, co přijde.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace