Články / Reporty

Všechny zvuky světa (Pierre Bastien)

Všechny zvuky světa (Pierre Bastien)

blueskin | Články / Reporty | 15.09.2017

Termín akusmatická hudba odkazuje na způsob vnímání hudebního díla bez přímého vizuálního spojení s jeho zdrojem. Za jeho průkopníky jsou považováni francouzští pionýři musique concrète Jérôme Peignot and Pierre Schaeffer. Jejich krajan Pierre Bastien na své předchůdce v lecčems navazuje, jeho tvorba ale vychází z principů, jež jsou k tomu akusmatickému v příkrém rozporu. Nejpatrnější je to v Bastienových živých vystoupeních, u kterých je performativní složka určujícím prvkem celkového zážitku.

Bastienovo jméno připomíná slovo “bastlení”, což je více než příhodné, jeho hlavním nástrojem jsou totiž mechanické konstrukce, které si sám staví. Kombinuje při tom různé materiály, mezi kterými je například stavebnice Meccano (obdoba našeho Merkuru), hřebíky či vyřazené elektrosoučástky typu počítačových větráků. Základem jeho tvorby se zdá být fascinace zvuky obyčejných předmětů, které Bastien zapojuje do svých konstrukcí. Ke snímání zvuků používá sadu velmi citlivých mikrofonů, které dokážou amplifikovat i značně subtilní šustění proužků papíru v proudu vzduchu.

Klasické hudební kategorie typu melodie, harmonie nebo rytmus při popisu Bastienovy tvorby nedostačují. V tom je právě paralela s musique concrète, která se od těchto tradičních pojmů vědomě distancovala. Jedna z nejčastějších definic hudby ale říká, že jde o organizovaný zvuk, a tenhle aspekt u Bastiena najdete. Pouze je při oné organizaci do značné míry potlačená role toho, kdo onen zvuk organizuje, respektive se jedná o jakousi samoorganizaci určovanou chodem a rozmary mechanických konstrukcí. Přesně to měl na mysli Bastienův obdivovatel Aphex Twin, když jeho tvorbu nazval analogovou obdobou elektronické hudby.

K muzikálnějším rysům koncertu patřila občasná sóla na kapesní trubku a nástroj podobný lyře, evidentně vlastní výroby. Oboje pak přišlo ke slovu v nejsilnějším momentu vystoupení. Bastien při něm postavil lyru na stůl a poblíž umístil počítačový větrák s připevněnými proužky papíru. Proužky se v proudu vzduchu rozechvívaly a dotýkaly se strun lyry, což při silné amplifikaci znělo jako solidní vybrnkávaný základ. K němu se Bastien přidal hrou na trubku, od jejíhož ústí vedla hadička zakončená kelímkem s vodou. Celé to doplňovalo jednak klapání mechanické konstrukce a také předtočená audiovizuální smyčka hry na skleničky. Právě tahle skladba vyvolala největší odezvu jinak nepříliš se projevujícího publika.

Návštěvníků vůbec dorazilo ten večer do Akropole ostudně málo, to už je ale v žižkovském klubu u jakékoli náročnější hudby v podstatě pravidlem. O to větší respekt si zaslouží ti (v tomto případě agentura Rachot), kteří se nízkou návštěvností nenechají odradit při sestavování svých dramaturgických plánů. Bastienovo vystoupení trvalo jen něco přes tři čtvrtě hodiny, což se může zdát málo, vzhledem k omezeným kombinačním možnostem primárního nástroje to ale bylo akorát. Být koncert o půl hodiny delší, patrně by se na mysl začal vkrádat pocit stereotypnosti. Takhle převládala spokojenost z večera stráveného v přítomnosti jednoho z nejoriginálnějších hudebníků současnosti.

Info

Pierre Bastien (fr)
12. 9. 2017 Palác Akropolis, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Přátelství, co nestárne (Justice)

Kristina Kratochvilová 25.12.2024

Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.

V samotách i v davu (Letní kapela)

Tomáš Jančík 15.12.2024

„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.

Sonda za obzor

Viktor Hanačík 11.12.2024

Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...

Čočkový dortík (Blixa Bargeld & Teho Teardo)

Viktor Palák 08.12.2024

Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.

Predĺžený víkend sónických rituálov (Next Festival 2024)

Richard Michalik 03.12.2024

Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.

Andalusian Crush (Monkey Week 2024)

Michal Pařízek 30.11.2024

Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...

Sonické prostory ve světle minimalismu (Sonda 2024)

Viktor Hanačík 28.11.2024

Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace