Vstupní prohlídka: Housekeepers

Česko-irské duo Housekeepers, které tvoří zpěvačka Adéla Polka a multiinstrumentalista Will O’Connor, přináší na scénu zvuk, který vznikl mezi lekcemi angličtiny a domácím skládáním hudby. Jejich nahrávky, vytvořené v různých kuchyních, se vyznačují sebeironickým pohledem na každodenní rutiny – od tance při vaření až po žehlení minulosti. Housekeepers debutovali v roce 2023 na brněnském Kumstu a nyní pracují na mixech nových skladeb, které slibují další experimenty s nádechem hravé nadsázky.

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Will: Miluju Eurovizi, tu kombinaci vážnosti a shit kýče. A rozhodl jsem se, že chci napsat něco, co by tam nemuselo nutně vyhrát, ale zároveň ani neskončit na posledním místě. Ne že bych fakt někdy chtěl být v Eurovizi, to mi přijde jako zlý sen, ale je to motivace ke skládání. Netuším, proč se Adéla rozhodla napsat texty o kuchyni a domácích pracech. Ale všechno v kuchyních nahráváme.

Adéla: Já si chtěla zkusit jiný žánr a Will mi nabídl komplet složený tracky, což bylo strašně pohodlný, a jelikož nebylo kde nahrávat, potkali jsme se v kuchyni. Téma se tak nabídlo samo. Trochu disca, trochu elektroniky, to je přesně to, co člověku dodá drive vyžehlit to prádlo s o něco větší chutí. Když se mě kdysi Will ptal, jestli se koukám na Eurovizi, myslela jsem, že si ze mě dělá legraci. Ale když jsem se na pár čísel podívala, bylo mi jasné, že jediný náš možný vývozní artikl byl Dan Nekonečný.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Will: Učím lidi na Moravě angličtinu, tak jsem potkal Adélu. Předstíral jsem, že jí dávám zábavné domácí úkoly o psaní textů k songům, ve skutečnosti jsem se ji ale takhle zákeřně snažil dostat do kapely. Už děláme na druhém EP a ona zatím nic netuší.

Adéla: Já se samozřejmě bavím domácími pracemi. Když je krize nejvyšší, všem doporučuji vytírat podlahu třeba ve flitrových šatech. Povyšuje to stereotyp na jinou úroveň a člověk se prakticky ocitne na tanečním parketu. Minimálně můj kocour hází na mokré podlaze dobrý break dance. Vedle rodiny se pak věnuji překládání z francouzštiny a angličtiny, zpívání s Plum Dumplings, psaní básniček nebo psaní pro Full Moon.

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?
Will: Musím odejít ze svého úžasného bytu, do kterého jsem vrazil spoustu času a energie, abych hrál na kytaru před kupou cizích lidí? Bullshit.

Adéla: Baví mě ta mašina, kterou kapela nebo Will s krabičkama a kytarou vytváří. Já si tu energii obleču, ano, jako ty flitry, a můžu se vyřádit. Chvíli jsem koketovala s hraním sama a pár lidí o tom asi i přesvědčila, protože jsem vyhrála soutěž písničkářů na Besedě. Dodnes nechápu, jak se to stalo, protože jsem fakt mizerný hráč na kytaru.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Will: Když mi některý z mých OnlyFans fanoušků pošle spoustu peněz.

Adéla: Že je Will na OnlyFans.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Will: Tyčinky Marathon, ale co se změnily na Snickers, tak to není ono.

Adéla: Kdybych měla v backstagi hambáč a hrancle z Mekáče, měla bych rohlík jak na krabičce happy mealu. Hrozný, já vím.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Will: Psaní songu mi zabere jenom chvilku, pak to ale měsíce znovu a znovu mixuju, až to přemixuju a přeprodukuju a vysaju z toho všechno počáteční nadšení a radost a to, co se mi na tom songu na začátku líbilo, se úplně vypaří. Nakonec stáhnu všechny fadery dolů, začnu od začátku a napotřetí to trefím.

Adéla: Naštěstí většinou jen zpívám, na drahý nástroje jsem nikdy neměla prachy, ale ráda utratím čas i peníze za hodiny zpěvu u Geraldine Schnider.

Jak bys charakterizoval/a současný svět ve třech větách?
Will: Opens app. Doomscrolls. Další pivo, prosím.

Adéla: Málo stromů a moc SUVéček. Vánoce už létě, a přitom není na máslo. Naštěstí se stále rodí hodně koťátek.