Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 15.11.2015
Šumperský festival Blues Alive završil svůj jubilejní dvacátý ročník vzpomínkovým koncertem. Na jevišti Kulturního domu se toho večera střídali muzikanti, kteří již v Šumperku - často v roli hlavních hvězd - hráli. Převážně však vystupovali s novými projekty. A jestli se dramaturgům v letošním ročníku podařilo večer skvěle vygradovat, bylo to v sobotu.
Začalo se zajímavými, byť nijak objevnými a nepřekvapivými Joanna Knitter Folk and Blues Connection a spojením kytaristy Romana Pokorného a maďarského hráče na foukací harmoniku Mátyáse Pribojszkiho. Věci se začaly rozhýbávat ale až s přesunem ze starého na nový kontinent.
Sue Foley, navrátivší se na Blues Alive po sedmi letech, přijela s multiinstrumentalistou Peterem Karpem. Ten oslnil dynamickou hrou na resofonickou kytaru, ale nadchl i hrou na piano. Jejich set byl příjemným osvěžením večera, byl plný energie a zdravého muzikantského špičkování. Publikum v sále postupně houstlo a na dva závěrečné koncerty kompletně zaplnilo hlavní sál.
Se Studbaker Johnem přišel závan klasického chicagského blues. Nedalo se nevzpomenout na repetitivní bluesové figury Johnna Lee Hookera či Muddyho Waterse. Studbaker John toho ve vymezeném čase vlastně ani moc nezahrál - svoje tvrdé, temně znějící riffy byl schopen hypnoticky opakovat dlouhé minuty. A publikum na dravý projev tříčlenné kapely reagovalo podle očekávání mohutným potleskem.
Všechny předchozí vystupující sobotního večera hravě strčil do kapsy Bob Margolin doprovázený údernou italskou čtveřicí Mike Sponza Band. Bývalý kytarista Johnnyho Wintera a Muddyho Waterse si razantně zjednal pořádek na jevišti, když utnul slovo moderátora, odpálil dravou show, kterou zdobil zašpiněný zvuk jeho kytary. Od prvních taktů měl - podobně jako Warren Haynes nebo Jiří Suchý - publikum doslova "na lopatě". Fantastickou tečkou za Margolinovým energickým vystoupením i celým festivalem byl společný jam s kapelou Studbaker Johna a "foukačkářem" (abychom využili bluesového slangu) Pribojszkim na základě Watersova letitého bluesového standardu Got My Mojo Working.
Dvacátý ročník festivalu Blues Alive začal i skončil na vrcholu, pomalejší rozjezd sobotního večera nijak nezkalil celkově pozitivní dojem: z atmosféry festivalu, z vysoce kvalitního line-upu i pozitivně naladěného publika. Do třetího desetiletí vstupuje Blues Alive jako zářicí hvězda na domácím festivalovém nebi. Snad bude zářit co nejdéle.
Blues Alive: Joanna Knitter Blues and Folk Connection, Roman Pokorný a Mátyás Pribojski, Peter Karp & Sue Foley, Studbaker John, Bob Margolin & Mike Sponza Band
14. 11. 2015 Dům kultury Šumperk
Foto © Radim Malíček
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.