Colour Meeting
12. 07. 2024 16:30 - 13. 07.
, Polička

Jedna z nejvyzrálejších kapel české hudební scény Zrní, česko-islandský hudební projekt fyield a k nim zahraniční interpreti v čele s Niño de Elche, Vega Trails, Stick in the Wheel, Conjunto Pepa Upa nebo BuzZ’ Ayaz doplňují program multižánrového Colour Meetingu. Dvacátý první ročník boutique festivalu s nekonvenčním a objevitelským programem proběhne od 12. do 13. července v parku u hradeb ve východočeské Poličce.

fotogalerie z loňského ročníku zde

Hudba Zrní je černá díra, která pohltí cokoliv: od glassovského minimalismu přes podivné disco, folkové písničkářství, po psychedelickou závrať. Česko-islandský hudební projekt fyield zkoumá skrze zvuk vliv člověka na klimatické změny. Toto uskupení tvoří hudbu složenou ze zvuků vybraných přírodních a průmyslových lokalit v české a islandské krajině. Nahrané zvuky následně míchá s elektronikou, beaty i živými hudebními nástroji. Současně s koncertem budou návštěvníci moci shlédnout i film Neviditelné krajiny, ke kterému fyield vytvořili soundtrack.

K již oznámeným vystupujícím se nyní připojují také zástupci ze zahraničí, kteří se představí na Colour Meetingu v jedinečných českých premiérách. Přední hvězdou letošního programu bude španělský zpěvák Niño de Elche. “Niño de Elche sleduju už několik let. Ve španělském flamencu asi nenajdete většího inovátora, než je on. Flamenco kříží s hip-hopem, rockem, elektronikou nebo experimentálními performancemi, spolupracoval např. s Rosalií nebo Raülem Refree, který u nás hrál před třemi lety. Vloni se mi podařilo vidět jej naživo v Utrechtu na festivalu Le Guess Who? a bylo rozhodnuto. Niño de Elche představuje ex-flamenco 21. století,” říká k oznámení flamenco hvězdy ředitel festivalu Dušan Svíba.

Českou premiéru si na Colour Meetingu odbydou východo-londýnští Stick In The Wheel. Tahle parta pankáčů, rockerů a elektroniků vrací do anglického folku všechno, co v něm dlouho chybělo: experimentování, naštvanost a zoufalství městských proletářů. Pod jménem Vega Trails nabídnou hudbu vzpírající se popisu kontrabasista Milo Fitzpatrick (ex Portico Quartet) a saxofonista Jordan Smart (Mammal Hands, Sunda Arc). Odkazy k nu-jazzu, soudobé klasice, ambientu, indickým rágám, severské tradici nebo drone music stačí pouze do chvíle, než začnou připomínat zvuk krajinných scenérií míst, kam lidstvo zatím nevkročilo.

V Nizozemí usazení Conjunto Papa Upa hrají stylem “pusťte nás na ně, ale zajatce nebereme”. Přitom se u toho nijak nepředřou: k dispozici mají totiž vražedné latinsko-americko-karibské rytmy posílené o funky, kytarový surf a psychedelii, ve kterých se případní uprchlíci ztratí jako v pověstném magickém realismu. Elektro-rockový nářez připomínající svist studeného vzduchu pronikajícího škvírou v betonové zdi, rozdělující kyperské město Nikósii stejně, jako kdysi Berlín, to jsou BuzZ’ Ayaz, kteří se hlásí k anatolskému rocku a psychedelii 70. let.