Desetidenní Ji.hlavu zahájí Prezidentka

České a slovenské novinky představil na první programové tiskové konferenci 28. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Festival zahájí očekávaná světová premiéra časosběrného portrétu Zuzany Čaputové Prezidentka v režii Marka Šulíka.

Diváci a divačky se mohou těšit i na doku-komedii Petera Kerekese o italské věštkyni Je to ve hvězdách nebo dokumentární thriller Válečný zpravodaj z cest zpravodaje na Ukrajině Martina Dorazína. Ji.hlava také po dvaceti letech uvede obnovenou premiéru filmu Český sen, který je součástí obsáhlé retrospektivy Víta Klusáka a Filipa Remundy. Unikátní vhled na válečné období na Slovensku nabídne retrospektiva Máme svoj film! Obrazy Slovenského štátu. Inspirační fórum se zaměří na les, válku, imunitu i technologie a volný čas.

Zahajovacím filmem festivalu bude snímek Prezidentka slovenského režiséra Marka Šulíka. Časosběrný dokument zachycuje pět let Zuzany Čaputové ve funkci slovenské prezidentky. Intimní filmový portrét přibližuje Čaputovou nejen jako prezidentku, ale i jako (ne)obyčejnou ženu, která dostává do svých rukou zemi v krizi a stává se symbolem naděje. Filmový štáb ji natáčel i v situacích, kam jiné kamery nemohly. Zachytil nejen setkání se světovými vůdci, ale i osobní dramata a dilemata. „My politici musíme mít moc nad svými emocemi. Musíme mít pod kontrolou svoje myšlenky, protože tak, jak myslíme, takovými se stáváme. A my se teď především musíme stát lepšími lidmi,“ shrnuje ve filmu svůj přístup Zuzana Čaputová.

Svůj nový film v Ji.hlavě uvede také slovenský režisér Peter Kerekes. Dokumentární komedie Je to ve hvězdách, která byla na začátku září představena na MFF v Benátkách, nechá diváky a divačky nahlédnout do světa astrologie a víry v sílu hvězd. Hrdinkou je slavná neapolská věštkyně Luciana, podle které člověk může změnit svůj osud, pokud v den narozenin vyrazí na výlet do hvězdami určené dané destinace. Snímek otevírá témata pomíjivosti i trapnosti a ukazuje, že nikdy není pozdě hledat lásku.

O hledání lepší budoucnosti je i snímek Fakír režiséra Romana Ďuriše. Filmový debut vypráví o romském mladíkovi Daliborovi, který uniká do světa putovního cirkusu, aby se vyrovnal s minulými i přítomnými rodinnými traumaty a vybojoval pro sebe a své blízké lepší budoucnost. Na kopec na okraji Bratislavy pak pozve ji.hlavské publikum film Vtáčnik Evy Križkové. Stejnojmenný kopec před několika desítkami let zdobily vinice a lesy, dnes ho však jeřáby a bagry developerských firem mění k nepoznání. Osobní dokument vyprávěný z lidské i ptačí perspektivy skládá nestrannou mozaiku rozmanitých výpovědí a představ o tom, jak by měl život na takovém místě vypadat. Ponor do dětství skrze předměty v rodném domě pak v svém krátkometrážním filmu keď som vošla dnu, bolo ťažké vyjsť von zachytila filmařka Nora Štrbová.

V České radosti bude uveden i snímek Válečný zpravodaj režisérské dvojice Benjamin Tuček a David Čálek. Dokument přináší pohled na život a práci válečného zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína, zachycuje širší pohled na současný konflikt na Ukrajině.* „Snažím se všechno popsat, reportuji, fotografuji a publikuji i hrozné věci, protože si myslím, že lidi mají vidět, že válka není nic příjemného, nic hezkého, není to žádné dobrodružství pro kluky,"* říká Martin Dorazín. Snímek upozorňuje na kontext války, na význam válečné žurnalistiky, ale především vypráví příběhy lidí, které válka přímo zasahuje.

Na aktuální slovenská témata pak navazuje retrospektiva s názvem Máme svoj film! Obrazy Slovenského štátu, která představí bezmála pětadvacet filmů z období Slovenského státu, z let 1939–1947. „Kinematografie slovenského státu je na Slovensku poměrně zmapovaná – i proto, že objem filmů není velký, ale málokdy je předmětem kritické sebereflexe. Souvisí to jak s naším stále neprojednaným vztahem k válečné slovenské státnosti, tak s nedostatečným distancováním naší současné státnosti od fašistického obsahu té první,“ říká slovenská filmová historička a dramaturgyně sekce Petra Hanáková. Uvedené filmy doplní ukázky z filmového týdeníku Nástup, který vznikl koncem roku 1938. Ve skladbě týdeníku, který z větší části přebíral německou propagandu, tvořila velkou část domácího materiálu politika – legitimizace státnosti, jejích představitelů a institucí, zapojení státu do války a její zdůvodnění.

Do minulosti vezme návštěvníky a návštěvnice Ji.hlavy i retrospektiva a názvem Průhledné bytosti: Vít Klusák a Filip Remunda. Na programu jsou téměř dvě desítky filmů, včetně oceňovaného Českého snu o „hypermarketu, který nebyl“, od jehož premiéry letos uplynulo dvacet let. „Autorský přístup Víta Klusáka a Filipa Remundy změnil naše vnímání dokumentárního filmu. Svými intervencemi do reality, prací s absurditou a svou touhou podstatným způsobem reflektovat nejaktuálnější společenská témata, strhli pozornost diváků i médií k dokumentární kinematografii. Český sen právem patří k nejvýznamnějším českým dokumentárním filmům vůbec,“ říká Marek Hovorka a upozorňuje i na další filmy, které retrospektiva nabídne: Pára nad řekou, Matrix AB, Svět podle Daliborka, nebo třeba Setkat se s filmem, který vznikl u příležitosti desátého ročníku MFDF Ji.hlava.

Ji.hlava tradičně představuje i to nejzajímavější ze zahraničního filmu. Letos nabídne třeba snímek Dahomey oceňované francouzsko-senegalské filmařky Mati Diop, který se věnuje návratu pokladu někdejšího dahomejského království z Francie do místa původu. Francouzský snímek Dokumerica je originálním ohlédnutím za rozmáchlým fotografickým projektem, který měl v 70. letech minulého století zdokumentovat, jak se (ne)daří naplňovat americký sen. První celovečerní film Pierra-Françoise Dideka zachycuje práci stovky fotografů a fotografek, kteří pět let křižovali Spojené státy a fotili velká a malá města, venkov, hory i pláže. Americký dobrodružný dokument Obrazy o českém manželském páru a jejich expedici za jedovatými hady pak v Ji.hlavě představí jeho režisér Rhett Cutrell. Matěj a Zuzana seznamují veřejnost s živočichy, kteří u lidí nemají nejlepší pověst. Mezi ně se řadí i mamby, jeden z nejjedovatějších rodu hadů, za nimiž se manželé vydávají do afrického Toga.

Retrospektiva Výpočetní film mapuje pole archeologie umělé inteligence. Na programu jsou průkopnické filmy, které byly vytvořené na počítači s děrovacími štítky – například animace Lilian Schwartz, průzkumnice počítačové tvorby v 60. a 70. letech.

Sekce tvorby ve virtuální realitě představí nejnovější díla, která zobrazují reálné příběhy či postavy a vytváří tak imerzivní dokumentární zážitky. Nejstarší VR sekce na českých filmových festivalech již podesáté uvede několik interaktivních instalací a také otevře VR kino, v němž se uvádí 360° lineární filmy. V díle Věční chodci korejské tvůrkyně Hayoun Kwon se diváci a divačky vydají na cestu s různými skupinami poutníků a poutnic – od současných uprchlíků a uprchlic po dávná taoistická božstva. Německé dílo The Lost Time Christiana Zipfela sleduje přeživší holocaustu a jeho pátrání po rodinných příslušnících. Českým zástupcem v soutěži VR děl je Křehký domov Ondřeje Moravce a Victorii Lopukhiny, který vezme publikum do obýváku jedné ukrajinské rodiny během války. Motiv útěku rozvíjí i dílo Stínový čas tvůrčí dvojice Deniz Tortum a Sister Sylvester, kteří inovativně využívají postupy animace ve virtuální realitě a soustředí se na to, jak klimatická krize ovlivňuje migraci obyvatelstva.

Les, imunita, válka, technologie a volný čas. To jsou témata letošního Inspiračního fóra, které je diskusní platformou ji.hlavského festivalu. Návštěvníci a návštěvnice se mohou těšit na padesátku hostů a hostek z domova i ze světa. Chybět mezi nimi nebude třeba Timothy Morton, Helen Hester, Cheryl Maloney nebo Kirthi Jayakumar.

První víkend se ponese ve znamení vztahu nových technologií a volného času. Téma otevře kanadsko-britský pár kritické teorie, ekonom a filozof Nick Srnicek a feministická teoretička Helen Hester, kteří letos vydali dlouho očekávanou knihu Až skončí práce (2023), jež se věnuje vlivu technologií i genderového rozdělení v domácích pracích. O dopadech technologií na duševní zdraví pak v Jihlavě bude diskutovat neurovědkyně a zakladatelka organizace Nevypusť duši Marie Hájek Salomonová a novinář Filip Titlbach.

V neděli pozve fórum návštěvníky a návštěvnice do lesa. V rámci programu vystoupí například Jaromír Bláha, který se záchraně českých lesů věnuje už více než tři dekády. O duchovním významu lesů pro původní obyvatele Kanady promluví mikmakská aktivistka Cheryl Maloney.

Druhý festivalový víkend nabídne imunitu. „Je to peklo, ale ne konec světa,“ píše Morton ve své poslední knize Hell (2024), kterou v Ji.hlavě také představí. Filozof vědy Martin Zach pak přiblíží, jak se mění náš pohled na imunitu. Diskuse se bude věnovat i mikrobiomu, jeho roli ve zdraví a novým objevům v této oblasti. Inspirační fórum uzavře téma války a to, jak moderní technologie i geopolitické změny přetvářejí válečné strategie. Filozof Pavel Barša, expert na technologie Jan Mazal a Eva Kušíková z Lékařů bez hranic přinesou pohled na technologický vývoj, moderní konflikty a jejich vliv na civilní obyvatelstvo. Feministická perspektiva Kirthi Jayakumar a Siri Aas Rustad vnese do debaty důležité otázky mírových procesů a role žen v konfliktech.

Letošní novinkou bude nový formát: tzv. Inspirační schůzování, které hned třikrát nabídne zájemcům a zájemkyním otevřený prostor pro společné přemýšlení a diskutování dosavadních témat, to vše pod vedením zkušených facilitátorů a facilitátorek z organizace NaZemi. Chystané workshopy pak nabídnou praktické zážitky a hlubší propojení s diskutovanými tématy.

více o festivalu zde