Články / Sloupky/Blogy

Desky roku 2018 podle Full Moonu: 4. místo

Desky roku 2018 podle Full Moonu: 4. místo

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 04.01.2019

Žebříčkům bude znovu věnováno hned několik dní. Pokračujeme v představování pětice zásadních domácích a zahraničních alb, která se v hlasování redaktorů a přispěvatelů Full Moonu umístila nejvýše. S celkovým vítězem tradičně oznámíme i kompletní pořadí. Kdo se usadil na čtvrtém místě?

Domácí

4. Houpací koně – Desolation Peak (Yannick South) 41 bodů
Houpací koně jsou věrná jistota, kamarádi do deště, přátelé z města, které je tak ošklivé, až je krásné a poetické. Alespoň tak po léta vychází Ústí nad Labem z nahrávek kapely i z (nejen) písňových textů Jiřího Imlaufa. Základní souřadnice zůstávají: Tajný studio, Honza Brambůrek kam se podíváš, kultivovaní Hraničáři taktéž, tentokrát i s doprovodnými dívčími vokály. Desolation Peak? Tenhle sexy odrbaný notýsek je delší než všechny koleje mezi Aussigem a Užhorodem.

„Zkusili jsme opsat oblouk, ve kterým se jako sloupy za oknem vlaku budou míhat momentky ze života člověka, který toho chtěl tolik stihnout, a tolik toho nestihl. Jako když někomu vyprávíte o známým, co se vám někde ztratil, ale přesto na něj nemůžete zapomenout, protože ho prostě máte rádi. Jako když se rozhodnete splnit to, co celý léta odkládáte. Splatit dluh, protože ten chlap vám toho docela dost dal. A taky pro ten podivnej pocit blízkosti. Našich osm písní o Jacku Kerouacovi, stejně jako o nás. Cokoli, co přivane vítr. Oko za zub.“ (Houpací koně)

38 hlasujících vybíralo z 81 alb


Zahraniční

3. – 4. The Voidz – Virtue (RCA) 19 bodů
Zmatení národů. Když Julian Casablancas začal před pěti lety blbnout s partou kámošů, tak se svět rozdělil přibližně na dvě poloviny – jedna zoufale přivolávala návrat The Strokes a druhá se mu rovnou smála. Debut Tyranny Pitchfork rovnou pohřbil a k novince Virtue se nepostavil o moc lépe, ale to už je čirá zlomyslnost. Casablancas si bude dělat, co chce, asi už navždy, ale pokud to půjde tímhle směrem, tak to tzv. berem. Nadžánrové a neskonale potrhlé album, trochu polopatické, trochu angažované, s arabskými rytmy, špetkou techna, ale taky vaporwave. Blázinec. A ještě ke všemu nosí teplákové bundy, zlaté řetězy a kníry. Neslýchané!

„Sonicky zní Virtue naprosto úžasně, na mixu s kapelou dělal Shawn Everett, který má po práci na The War On on Drugs s obsesivní touhou po „správném zvuku“ dost zkušeností. Elektrické kytary se vznáší nad synťáky, nikdy nejdou proti sobě, ani proti hlasu Casablancase. Okouzlující. Kdo by to byl před lety řekl, že zrovna Julian Casablancas bude dělat to, co si o sobě Jack White akorát myslí, že dnes dělá. Posouvat hranice žánru, hledat nové cesty a znít pořád stejně čerstvě, jako když začínal.“ (Jakub Peřina, Full Moon)

45 hlasujících vybíralo ze 177 alb

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Top 5 Brutal Assault 2024

redakce 13.08.2024

Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.

Šejkr #136: Rutina nevadí

Michal Pařízek 09.08.2024

Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...

Šejkr #135: Post Vintage

Michal Pařízek 26.07.2024

Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace