Foto: Tyn Týna | Galerie | 23.08.2022
Povaleč. Po deseti letech se vracíš na svůj první festival, který jsi dávno poznal a pak možná trochu zapomněl. Ten festival, který ti už pak přišel obrovský a neuchopitelný. Najednou ho vidíš z jiné perspektivy a jsi zpátky v opojení a v úžasu. Je to i tím, že za Povalčem stojí lidi, které dávno znáš a rád máš, a tak i víš, co všechno je za ním. Také víš, kolik moc práce mají povalečští se stavbou a předchozí organizací a jak moc je stavba nekonečná.
V noci ze středy na čtvrtek ti přijde zpráva ve 3:08: „Poslední schůze za náma, všechno stojí, vstávačka v šest, tak uvidíme)“ a hned za ní druhá zpráva: „Byly to šílený dny teda)).“ A ty víš, že doopravdy byly, protože ani na komunikaci nezbýval čas. Proto nakonec jedeš do Valče. Do nádherného městečka s kouzelným zámeckým areálem. Zámek býval gotickým hradem, byl barokně přestavěn F. Barellim a G. A. Biana Rossou. Výjimečnou barokní perlou je Rossiho kostel a též sloup Nejsvětější Trojice z dílny sochaře M. B. Brauna. U kašny sochy od Matyáše Brauna jako by ožily. A zíráš s otevřenou pusou na genialitu všeho. Dojímáš se a raduješ. Zatím ani nepotřebuješ nabitý program, protože i bez něho cítíš štěstí.
Hned potkáváš známé tváře, ocitáš se ve víru lidskosti, hudby, tance. Druhý den pak i divadel, performancí. Stýskalo se ti. Po něm. Procházíš výstavou ukrajinských umělců – díla, která oživují areál. Někdy se musíš hodně pozorně dívat, abys je objevil, když je ale najdeš, jsi obohacen. A k tomu slyšíš uklidňující zvonečky ovcí.
Stage A, B, C a nově i D žijí. Žijí svými životy pro svá specifická publika. Puberťáci a mladíčci se plouží od A k B, tančí a radují se. Rodiny na dekách pozorují hudbu na C v sadu nebo odpočívají v zámecké zahradě nebo na dětské stagi D nasávají rozmanitý program.
Festival otevírali moji oblíbení Island Mint. Když jsem se blížila, údolím se nesly tóny Dukly. Bíťák Aleš roztáčel své desky. Hrála post-hudba na hlavní stagi svůj silný set. Vít Hasl Band v noci ovládl Céčko a konec se odkládal a odkládal. Dbkl Mndt do své správy převzali noční scénu.
Pátek byl divadel svátek. Hráli Rawdeus a nebo Sketa syn. V sále o Ukrajině povídali Voxpot. Ve Valči byli i headlineři jako Katarzia či Hugo Toxxx. A program krom sportu doplnil i AZ kvíz. Na intimním céčku v pátek večer hráli svůj snový set Cold Cold Nights. A překvapením nemohli být nikdo jiní než Mutanti, kteří hledali východisko, a myslím, že tentokrát ho našli i s pračkou a měněním vody želvám. Noční Bratři a po nich RYZG. Ač spadlo pár děšťových kapek, lidem bylo do tance až do rána. P/\st a taky Pacino. A mnoho a mnoho dalšího.
Program byl nabit od začátku do konce. Týden před i týden po. To se tak někdy stane, že ve čtvrtek jede člověk na tři dny na festival a najednou je další čtvrtek, festival není, zámecký areál je čistý, klidný a život pokračuje.
Lucia Banáková 17.11.2024
O tom, ako David Tibet bosí behal po kostole.
Jakub Koumar 17.11.2024
Nenechat si nic ujít.
Radim Malíček 17.11.2024
Barevné finále osmadvacátého Blues Alive.
Jiří Přivřel 17.11.2024
Čtyřchodová oslava feláctví.
Marie Štefková 17.11.2024
Vlaštovky, lasery a nadpozemské vokály.
Radim Malíček 16.11.2024
Vyvážený poměr klasického blues a svižně moderních přístupů.
Radim Malíček 15.11.2024
Šumperské Blues Alive už po osmadvacáté přivezlo oceněná jména i nečekaná překvapení.
kubuthor 14.11.2024
Tak trochu jiní vikingové.
Štěpán Sova 13.11.2024
Royel Otis se podruhé ukázali v Čechách, v rámci headline EU/US tour.
Jakub Václavek 12.11.2024
Britská dámská kometa v pražském Sasazu.