Jakub Šíma | Články / Reporty | 25.05.2014
Oriona nemá cenu představovat. Praotec českého rapu se na scéně pohybuje tak dlouho, jako někteří z nás na tomhle světě. Novinkou není jeho existence, ale nové album Noční vidění, ostatně křest byl taky důvodem čtvrteční sešlosti. Deska vzbuzuje protichůdné reakce: jedni ji odmítají, druzí hodnotí pozitivně. Tábory ale rozděluje spíše Orionova osobnost. Je pravda, že se nevyhnul chvílím, kdy s ním musel mít posluchač trochu trpělivosti. Lokální hudební přestřely a lyrická neohebnost byly vždy součástí jeho tvorby, přesto nebo spíše právě proto dokázal občas trefit vtipný či vážný moment přímo na komoru, bez větší rafinovanosti. Přičemž momenty přestřelů a silných momentů jsou v jeho kariéře vcelku vyvážené. V rámci Nočního vidění patřím k táboru těch, ktěří s Orim neztratili trpělivost a novinku hodnotím vesměs pozitivně. Nejedná se o majstrštyk, ale jako celek dokáže bavit a místy dokonce překvapí zpovědním charakterem. A taky vím, že pro řecko-křesťanskou myšlenkovou tradici je charakteristická určitá úcta k praotcům. A nejedná se o úctu pietní, ale živou, která je sice vystavena mnoha pochybám, ale jako celek zatím vydržela. Ostatně i proto mě zajímalo, jak zní Noční vidění naživo a vůbec jak Orion vypadá na stagi, když sólo koncerty příliš nedělá.
Hned po příchodu se nabízela paralela s Big Daddym Kanem, koncertujícím na stejném místě o týden dříve, hned po příchodu bylo totiž jasné, že ani jeden z veteránů Lucernu Music Bar tak úplně nezaplnil. Hrál DJ Doemixx, ale místo rozehřívání fanoušků je vhodnější mluvit o kulise. Rocco Sifredi českého rapu se vyloupl na stage v doprovodu Refewa, který ho většinu show zdvojoval nebo zpíval. Hned na začátku Ori prozradil, že setlist má zhruba třicet kousků a mimo klasik a novinek se bude hrát i z nevydaného materiálu. Nakonec se šlo do obou Teritorií nebo Orikoule a novinka tak byla v menšině. Horší byl nástup, Orion a Refew se nedokázali zkoordinovat a několikrát zarapovali přes sebe. Posléze se taky ukázalo, že Ori má problém urapovat rychlejší beaty z minulosti a nejednou konce rýmů zadrmolil. Na škodu bylo i to, že se nesnažil prodat své showmanství. Jakmile začal rapovat, zastavil se na místě a to až do konce tracku neopustil. Absence pódiového elánu a rapové přesnosti, tedy dvou věcí, které se jinak dokáží poměrně zdatně nahrazovat, večeru škodila. Na druhou stranu se výkon postupem večera neustále zlepšoval a podstatnou roli sehráli hosté. James Cole, Hugo Toxxx i Vladimír 518 hostovali každý v několika nejznámějších společných tracích a dokázali výrazně oživit atmosféru. CD se pak pokřtilo Jägermeistrem, který při Oriho show na stagi většinou neschází, a zhruba po hodince a něco byl konec.
Koncertní debut Nočního vidění vydatně doplněný předchozí tvorbou nezklamal, ale odzborujující nebyl. Docela trefně to shrnul ne úplně nadšený a poněkud unavený kamarád: „Ale jó, dalo se to.“
Orion - Noční vidění křest
22. 5. 2014, Lucerna Music Bar, Praha
foto © kurabeznohy
Tomáš Jančík 15.12.2024
„Jako pes, pes,“ ozývá se šeptem z publika. Švejdík přichází přes červeně nasvětlené pódium a hlasům jejich slova oplácí.
Viktor Hanačík 11.12.2024
Monumentální klenby připomínají sakrální chrámy. Čtyři reproduktory v rozích a čtyři výkonné lasery na vysokých stativech...
Viktor Palák 08.12.2024
Střih, více než deset let poté vyprodávají oba hudebníci Archu a koncert znovu začíná Bargeldovým žlučovitým máváním směrem ke zvukaři, který nejprve nemá svůj den.
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.