MFDF Ji.hlava, 27.10.2024

V Jihlavě se vyčasilo a Mezinárodní festival dokumentárních filmů zahřálo slunce, mezi spadaným listí se zaleskla ošlapaná bílá čára, která vede od sálu k sálu. Na cestě je ale víc zastavení. Na náměstí natáčejí filmaři projekt Czexperiment a zpovídají návštěvníky, kteří můžou odpovídat pouze deštníkem.

O kus dál v galerii zdejší střední umělecké průmyslovky zase vystavěl festival Game Zone, tradiční úkryt pro všechny zvídavé hráče. Tentokrát jsou tady opravdu známé tituly: atmosférický Playing Kavka, jedna z nejpopulárnějších českých indie her The Last Train Home nebo další lokální projekt s obřím potenciálem AI People. Pouštím postupně všechny a jako konzolista si užívám hraní na pc, až zapomenu na čas a uteče mi experimentální filmová sekce Fascinace. Nevadí, příležitostí bude ještě dost.

Po bílé čáře se vydávám k virtuální realitě na zarezervovaný projekt pro rozšířenou realitu Křehký domov, kdy nejde jen o brýle, ale o celý precizně vystavěný pokoj, v němž prožijete změny ukrajinské rodiny. Bohužel na mou rezervaci jde dovnitř někdo jiný. Uklidňuju nešťastného mladého technika. Vím, že na Ji.hlavě už je tradicí, že se něco pokazí. Pokud to budou takové maličkosti, prosím.

Blíží se čtvrtá hodina a je čas na další hudbu. Z té koncertní kadence se mi začíná točit hlava, vydržím tohle deset dní? Přemýšlím, jestli toho po Ji.hlavě nechci nakonec trochu míň. Ano, nikdo mě nenutí vidět všechno, ale FOMO mi při té myšlence hryže do srdce. Naštěstí ho okamžitě hladí Kyuubi, kteří si tady zkouší koncertní premiéru - hodně pohodová hudba na hranici medových samplů, hravé basy i bizarních nástrojů. Lehounký zážitek podtrhují světelné masky, které působí neskutečně křehce v oranžových hřejivých barvách stanu. Osvětlovač za včerejšek zaslouží absolutorium.

Atmosféra skvěle sedí i dalším interpretkám Anně Hokešové a Kláře Vosecké s performance Klid panuje vedle talíře. Ve stanu je naprostý klid a ozývá se kapání vody, šustění, ze stage lítá jeden úsměv za druhým a voní čaj. Hodina klidu před večerem.

Před party s EllyZ, kterou jistí skvěle naladěný Cocoman, si dávám menší filmovou nálož - hned dva cykly experimentálních snímků, abych odčinil to odpoledne. V druhém cyklu se královsky bavím u historických filmů natočený s pomocí dobové výpočetní techniky. Kde nehraje hudba, chopí se jí opravdu špičkový klavírista. Sedím hned vedle něj a užívám si abstraktní obrazce na plátně i každý jeho tón. V tomhle je jihlavský festival neskutečně silný, v zážitcích, které už se nikdy nezopakují a které tady najdete skoro na každém rohu.