MFDF Ji.hlava, Thor Heyrdahl i terorismus

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, jehož 19. ročník proběhne ve dnech 27. října až 1. listopadu 2015 v Jihlavě, tradičně sleduje proměny současného filmu. A to jak u samotných dokumentárních snímků, tak u těch hraničících s hraným či experimentálním filmem. "Letošní Ji.hlava je objevitelská, přeneseně i doslova," charakterizuje 19. ročník ředitel festivalu Marek Hovorka. Z více než 3 400 přihlášených titulů bylo do programu zařazeno 233 snímků, dalších 21 nabídne divákům program Dokument ČT. V soutěžních sekcích bude uvedeno 34 filmů ve světové, 11 v mezinárodní a 6 v evropské premiéře.

"Diváci budou moci proniknout do tajů tvorby norského filmaře-dobrodruha Thora Heyerdahla, držitele Oscara a průkopníka cestovatelských filmů, jehož filmy uvedeme z 35 mm a 16 mm filmových kopií," řekl ředitel MFDF Ji.hlava Marek Hovorka. "Když se vydáváte na dobrodružnou cestu, nevíte, co vás potká, a měli byste být připraveni na vše. Podobné pocity jako Heyerdahl při plavbě na voru napříč oceánem zažívají každý rok i filmoví objevitelé-diváci na své cestě ji.hlavským festivalem. Naší celoroční snahou je vybrat právě ty snímky, které přicházejí s něčím novým."

Největší svátek autorského i experimentálního dokumentárního filmu ve střední a východní Evropě už po devatenácté přivede do Jihlavy současné i věčné ikony filmového a společenského života z celého světa. Festivaloví návštěvníci se letos tváří v tvář setkají jak s legendou arménského dokumentu Artavazdem Pelešjanem, tak i s ruským všestranným režisérem a prvním držitelem ji.hlavské Ceny za přínos světové kinematografii z roku 1999 Viktorem Kossakovským, který se po 16 letech na Ji.hlavu vrací, aby osobně uvedl svůj film Ať žijí protinožci!, přednesl svoji Masterclass, připravenou ve spolupráci s Institutem dokumentárního filmu, a jako jediný porotce vybral nejlepší světový dokument v soutěžní sekci Opus Bonum.

Viktor Kossakovsky si ve svých filmech často vědomě pohrává s diváckým očekáváním a pokouší se vytyčit určitou emocionální trasu, po níž chce své diváky vést. Všechny své filmy sám režíruje, natáčí i stříhá. "Kdybych to takto nedělal, nebyly by to moje filmy. Jakmile svěříte určitou část tvůrčího procesu svým dozajista talentovaným kolegům, vytrácí se z filmu část vaší osobnosti," říká o své tvorbě Kossakovsky, jenž za svůj třetí film Středa (Sreda, 1997) získal i Zvláštní uznání dokumentární poroty na MFF Karlovy Vary.

Dalšími vzácnými hosty, kteří usednou v některé z porot nebo povedou své masterclasses, jsou filmoví tvůrci různých profesí od střihačky Claire Atherton, přes německého kameramana, režiséra a jednoho z porotců soutěže Mezi moři Freda Kelemena, jenž spolupracuje s velikánem maďarské kinematografie Bélou Tarrem, až po členy experimentální umělecké skupiny Flatform, kteří ve svých videoinstalacích vytvářejí časoprostorové iluze, nebo porotce soutěžní sekce Mezi moři, iráckého režiséra Abbase Fahdela. Jedním z porotců sekce Krátká radost bude i český experimentální filmař Jan Švankmajer.

Výrazné osobnosti přivede do Jihlavy také projekt Inspirační fórum, který například prostřednictvím videokonference umožní setkání s Julianem Assangem a osobně přijede i bývalá členka Pussy Riot Máša Aljochinová, kterou doprovodí její kolegové z lidskoprávních organizací Otevřené Rusko a Zóna práva.

Jedna z letošních speciálních tematických sekcí se věnuje filmům upozorňujícím na fakt, že terorismus nyní do Evropy nepřichází jako nepoznaná a nová hrozba, nýbrž jeho kořeny najdeme v evropských dějinách už od poloviny 20. století, kdy poznamenal velmoci jako Itálii i Německo či Severní Irsko a Anglii. "Sekci Terorismus jsme začali připravovat po lednových událostech v pařížské redakci časopisu Charlie Hebdo a záměrně ji orientovali na evropský terorismus. Bylo až zarážející, s jakou lehkostí právě evropská média při analýzách těchto teroristických útoků zapomínala na vlastní evropskou minulost," vysvětlil Marek Hovorka, ředitel festivalu.

Jedním z klíčových filmů celé sekce je nový dokument Německá mládež (2015) francouzského režiséra Jean-Gabriela Périota, na jehož přípravě se podílela kurátorka sekce Nicole Brenezová. Německá mládež pomocí archivního materiálu vypráví o cestě zakladatelů německé organizace nazvané Frakce Rudé armády, zkráceně RAF, od politické angažovanosti k terorismu. Mezi dalšími filmy se objeví i italský portrét nižší společenské vrstvy při vzpomínkové akci na bombový útok v italském Miláně z roku 1969 s titulem 12. prosince (Giovanni Bonfanti, 1972). Ke vzniku tohoto filmu významně přispěl i světoznámý režisér Pier Paolo Pasolini. Sekce také představí filmy ze Švýcarska, Kolumbie a Francie.

Nicole Brenezová tvrdí, že film je účinným nástrojem liberalizace. "Všude tam, kde docházelo k utlačování práv, se rozvíjely i odbojové činnosti vedené skrze filmové dílo. Jakou roli plní film? Jak filmy vyrábět v době války bez ohledu na intenzitu válečného konfliktu? Co, jak a pro koho natáčet? Militantní boj otevírá příležitost položit si několik naléhavých a konkrétních otázek ohledně estetických principů, na něž filmy reagují skutky. A v dnešní době bychom se jimi měli zabývat, klást si tyto otázky a diskutovat o nich," uvedla Brenezová.

Sýrie je často viděna jako prvotní příčina krize, kterou si nejen Evropa v současnosti prochází. Sekce pojmenovaná Al Akhbar, což je název deníku vycházejícího v Bejrútu už přes 70 let a v překladu znamená "zprávy" či "novinky", představí v Jihlavě čtyři dokumenty, které z různých perspektiv vypovídají o situaci v Sýrii a sousedních státech. Syrská love story (Sean McAllister, 2015) vypráví o lásce dvou opozičních bojovníků – Amera a Raghdy, kteří se poprvé setkali ve vězení. Dokumentární melodrama, které Sean McAllister natáčel pět let, nám ukazuje, proč jsou lidé ochotni zemřít pro politickou změnu v arabských zemích a jaký vliv má občanská válka v Sýrii na každodenní život. Režisér, nezávislý filmař, Sean McAllister svůj film osobně uvede.

Syrskou love story doplní celovečerní debut Kóma (2015) režisérky Sarah Fattahi o osudech syrských žen tří generací a snímky Silvered Water (Ossama Mohammed, Wiam Simav Bedirxan, 2014) nebo Hříšník v Mecce (A Sinner in Mecca, Parvez Sharma, 2015).

"Naléhavost a tíseň násilí na evropském kontinentu vystřídaly emocionálně působivé záběry poprav inscenovaných bojovníky Islámského státu. Zpovzdálí se ozýval dohasínající jásot arabského jara, které se z roku na rok proměnilo v arabskou zimu. Zástupy uprchlíků opouštějících své domovy v obavě o životy své i svých dětí pootočily evropskou diskuzi novým směrem. Abychom vám přiblížili život v Sýrii v době občanské války, paradox emigrantů, kteří vyměnili nebezpečí za bezpečí, ale zároveň tak prohloubili vlastní pocit ne-štěstí, i autentické putování do Mekky, přinášíme i druhou aktuální sekci Al Akhbar," komentoval důvody pro vznik speciální sekce Marek Hovorka.

V neklidných dnech soužených uprchlickou krizí se do problematických oblastí Srbska Makedonie, Iráku či Balkánu vydávají i čeští dokumentaristé. Ivo Bystřičan na festivalu v sekci Work in Progress ukáže divákům první čerstvé záběry z iráckého Erkilu, kde se v obchodním středisku schovávají desítky křesťanů usilujících o útěk do Německa nebo České republiky. Etnolog Michal Pavlásek do Ji.hlavy přiveze materiál ze své cesty po Makedonii a Robin Kvapil zase ukáže situaci na srbských hranicích. Diváci tak budou mít jedinečnou možnost být u zrodu prvních českých filmů ukazujících příběhy uprchlíků. Po každé projekci budou tvůrci diskutovat s diváky o svých připravovaných filmech.