Propojení je dokonalé II. (MFDF Ji.hlava)

Letošní ročník Ji.hlavy provází nebývale vřelé počasí, takže město ožívá návštěvníky více než kdy dříve. Mohou se povalovat v parcích, vysedávají na zahrádkách a vypadá to, jako by nenuceně splývali s přirozeným šrumem jihlavských ulic. Jako by sem patřili odjakživa.

Letošní připomínka české historie videoartu neskončila filmem Viva Video, Video Viva, na programu byly i další tematické snímky. Jednak dokument k projektu Den videa 1989 – 2018 a především Efekt Vašulka. Islandský film režisérky Hrafnhildur Gunnarsdóttir zkoumá sociokulturní vazby a putování dlouholetého manželského páru, který zásadně proměnil audiovizuální svět, aniž by se o tom po dlouhou dobu vědělo. Setkání s Andym Warholem, natáčení Rolling Stones nebo Jethro Tull, drogové večírky… Důraz na experimentování s videem či samotná technika však byly poněkud v pozadí, a proto význam Vašulkových zůstal nedořečený, naznačený oceněním jejich práce v galeriích po celém světě. Ve filmu tak chybí akcent na to nejdůležitější. Jejich dílo.

Na plné obrátky jede program na experimentální scéně v kostele Svatého ducha a opět přiváží do Jihlavy skvělé autory. V sobotu v něm exceloval se svým částečně koncertem a částečně standupem Erik Sikora, následovaný vtipně obskurní seancí Samčo, brat dážďoviek & Revúca figa. V neděli pak rozvibrovala chrámové stěny experimentální hudebnice a filmařka Billy Roisz a nutno říct, že její vystoupení patřilo mezi nejlepší za dlouhé roky. Ve tmě utopený pult s nástroji propojila s analogovou televizí, která v temném sálu kostela působila jako zvrácený oltář, fantasmagoricky blikající modla, jejíž obraz se kroutil pod návaly noiseu a tepal v rytmech experimentálních zvuků.

fotogalerii z dalších festivalových dnů najdete tady

Rozhodně poutavá byla i procházka po Jihlavě s Milošem Vojtěchovským a jeho mobilní aplikací, z níž zaznívaly na různých místech zvuky, které dopředu v ulicích sám pořídil. Zejména pro Jihlaváky to bylo velmi zajímavé, protože jim umožnil vidět a slyšet známá místa v nových souvislostech.

Do hudebního experimentování nakoukla i sekce hudebních dokumentů Zkouška sirén, a to skvělou dronovou skladbou Harano Sur, v níž hráči na harmonium vytvářejí „wall of sound“ nejen zvukově, ale i doslovně, jelikož sedí s nástroji na několikaúrovňovém lešení. Do hudebního mainstreamu zavítal velmi svižný dokument Dělat Vlny: Umění filmového zvuku. Ani ten se však inovátorství nijak nevyhýbá, naopak zdůrazňuje, že bez zvuku by veškerá blockbusterová produkce nezněla tak, jako dnes zní. V dokumentu promlouvají největší hvězdy oboru společně se špičkovými režiséry jako George Lucas, Steven Spilberg, Robert Redford nebo David Lynch. Jde o konvenčně pojatý dokument, který se na ploše 94 minut nedokáže podrobně věnovat velmi obsáhlé problematice, zvukové efekty mají dokonce trestuhodně málo prostoru. Ovšem je radost pozorovat, jak nejsledovanější režiséři světa vnímají důležitost zvukové složky kinematografie.