Články / Reporty

Po uši v Jihlavě (MFDF Ji.hlava)

Po uši v Jihlavě (MFDF Ji.hlava)

blueskin | Články / Reporty | 29.10.2018

V letošní nabídce festivalového merchandisingu se letos poprvé objevily zubní kartáčky s logem přehlídky. Osobně bych víc uvítal ponožky. Počasí totiž v neděli ukázalo zuby a Jihlavu skoro celý den skrápěl déšť - sice nepříliš intezivní, o to ale otravnější a ve vteřinách pronikající do tušených i dosud neobjevených spár v rozpadajících se botách. Úroveň diskomfortu snižuje fakt, že se v noci posunuly hodiny zpět, takže je na všechno o něco více času.

Poprvé se vydávám na průzkum scény v Dělnickém domě, která je od centra festivalového dění nejvzdálenější. Letos je zčásti zasvěcená sekci Svědectví (s přívlastky “o politice”, “o poznání” a “o přírodě”). Politická větev nabízí např. dokument Výběrová zbraň o pistoli Glock. Vedle samopalu AK-47 jde prý o nejspolehlivější a tím i nejrozšířenější střelnou zbraň současnosti. Rakouskému režiséru Fritzi Ofnerovi nelze upřít poctivou rešeršérskou přípravu i odvahu pokusit se na celovečerní ploše propojit velké množství zdánlivě nesouvisejících linek. Realizace však za tímto záměrem pokulhává, mnohé musí Ofner dovysvětlit v následné debatě, což je vždycky spolehlivá známka dokumentaristického nezdaru.

Mnohem dotaženěji působí americký snímek Alt-right: Doba vzteku. Na příkladu dvou prominentních postav krajně pravicové scény v USA mapuje myšlenkový svět novodobých zastánců teorie nadřazenosti bílé rasy. Jako protihráče k nim staví aktivisty z hnutí Antifa, kteří s nárůstem pravicového extremismu svádějí mnohdy donkichotský, vesměs ale sympatický boj. Výsledkem je navzdory hutnému tématu odlehčený a divácky vděčný dokument o archetypálním střetu dobra a zla.

Jiný typ morálního konfliktu zachycuje koprodukční film Dobrá smrt, bezesporu jeden z klíčových snímků letošní Ji.hlavy. Slovenský režisér Tomáš Krupa v něm sleduje poslední čtvrtrok života Britky, která se rozhodla podstoupit asistovanou sebevraždu na švýcarské klinice. Totožný námět zpracovali před sedmi lety Charlie Russell a Terry Pratchett v dokumentu Choosing to Die. Oproti jejich publicisticky košatému dílu zvolil Krupa minimalističtější přístup, v němž nejen absentuje průvodce, prakticky nepostřehnutelná je ale i přítomnost filmového štábu. O to více se divák může ponořit do uvažování ženy, pro niž je dobrovolný odchod ze světa jediným východiskem z její neradostné životní situace poznamenané pokročilou svalovou dystrofií.

Závěr nedělního večera patřil večírku pro filmové profesionály v prostorách jihlavské radnice. Pro účastníky skvělá příležitost k networkingu, pro mě šance probudit v sobě vnitřní Halinu Pawlowskou. Vězte tedy, že letošní Industry Party byla ve znamení trvale udržitelné konzumace. Jedlo se dřevěnými vidličkami, servírovalo se v dřevěných mističkách a pilo se zásadně papírovými brčky. Trvale udržitelné byly i porce. Bylo jich málo a Kamil Fila se šel před rautem pro jistotu najíst do McDonald’s. Dobrou noc!

Info

22. MFDF Ji.hlava
25. - 30. 10. 2018 Jihlava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Chvilky transcendence (Roomful of Teeth)

Jan Starý 20.11.2024

Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.

Postřehy v modré (Blues Alive 2024)

Jiří V. Matýsek 19.11.2024

„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.

Jenny chce byť strojom (Jenny Hval)

Ema Klubisová 19.11.2024

I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.

Pohleďte, krásný, raněný démon (Current 93)

Viktor Palák 18.11.2024

Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.

Co to všechno stojí (Anki)

Filip Peloušek 17.11.2024

Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…

Temný půvab rapové poezie (Moor Mother & billy woods)

Viktor Hanačík 07.11.2024

Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.

Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)

Marek Hadrbolec 31.10.2024

„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...

Kdo byla, je Miss Flower? (Emilíana Torrini)

Václav Valtr 28.10.2024

„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.

I wanna see you fucking dance! (Gurriers)

Veronika Tichá 27.10.2024

Působivá performance irského kvintetu s vervou a nahlas pojmenovala problémy, které vidí kolem sebe a nebojí se o nich mluvit.

Lámání kostí i ducha (Pharmakon & co.)

Klára Šajtarová 25.10.2024

V hluku se setkává bolest s rozkoší, zoufalství s rezignací, otázka přežití se stává méně o fyzickém těle a více o duchu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace