Beaty, smyčce a severské kouzlo Kiasmos

Palác Akropolis uvítá 16. listopadu severskou dvojici Kiasmos. Potkali se v ní islandský skladatel Ólafur Arnalds a elektronický hudebník Janus Rasmussen z Faerských ostrovů. Táhlým klavírním a houslovým motivům prvního jmenovaného tak dělají v skladbách Kiasmos společnost atmosférické beaty dub techna či downtempa. Výsledkem je osobitý mix ambientu, postklasické hudby a minimal elektroniky, který zazní v pražské premiéře na večírku Midnight Session.

Islandský skladatel Ólafur Arnalds byl v polovině minulé dekády mezi prvními hudebníky, kteří se pustili do fúzování komorní hudby s postrockovými náladami či křehkým ambientem. Natočil kritikou ceněné desky, za svoji tvorbu pro televizi získal prestižní cenu BAFTA a jeho skladby se objevily i ve filmovém trháku Hunger Games. Arnalds ale odmítá stát na jednom místě a důkazem jeho evoluce je projekt Kiasmos, který tvoří společně s Janusem Rasmussenem z elektronických projektů Bloodgroup a Byrta. Společně se na svém loňském albu pro značku Erased Tapes vydávají až kamsi k hranicím experimentálního techna a v polovině listopadu svoje dobrodružné výpravy přivezou naživo i do České republiky.

S alby Eulogy for Evolution (2007) či ...And They Have Escaped the Weight of Darkness (2010) přivedl Ólafur Arnalds generaci fanoušků postrocku do světa komorní hudby. Ve svých osmadvaceti už je ale uznávanou stálicí alternativní scény a zároveň neúnavným experimentátorem, který s každou nahrávkou posouvá hranice svého stylu. V rámci projektu Kiasmos nechává Arnalds své křehké neoklasicistní melodie zdobit beatovou alchymií Januse Rasmussena a na jejich loňský eponymní debut servíruje zvláštní éterickou verzi microhouse či minimalistického techna. "Občas se ve své tvorbě klubovým žánrům přibližuji, ale nikdy jsem zatím neměl příležitost natočit čistokrevné elektronické album jako je toto," říká Arnalds, který asistoval na několika deskách Rasmussenových projektů a to hlavně electro-popové skupiny Bloodgroup. Dohromady je dala společná láska pro minimalistickou, experimentální hudbu a o kolaborativní desce mluvili už od roku 2009, kdy vydali dvě skladby na split EPčku s Rival Consoles. Dalším krokem byl v roce 2012 singl Thrown, který už předznamenal společné bezejmenné album vydané vloni na proslulé značce Erased Tapes. Vzniklo v Arnaldsově nově vybudovaném studiu v Reykjavíku, kde oba hudebníci několik měsíců zkoumali průsečík mezi elektronickými rytmy a klasickými hudebními instrumenty.

Debutové album Kiasmos je určitě překvapením pro fanoušky obou táborů – pro Arnaldsovy příznivce je nejspíše nečekaně taneční, pro stoupence Rasmussenových Bloodgroup zase možná až příliš experimentální. Vykročit ze zavedených škatulek byl ale původní plán Kiasmos. "Výsledek překvapil i nás samotné, album je mnohem hlubší a emocionálnější než jsme si kdy představovali, že bude. Ale to je krása každé podobné spolupráce," vysvětluje Rasmussen. Album slavilo úspěch – dostalo se mezi čtyřicítku nejlepších desek roku v časopisech Uncut nebo Clash a pochvalné recenze přišly i z Pitchforku nebo Drowned in Sound. Svůj originální zvuk tak představí Kiasmos po vystoupení na letošní slovenské Pohodě i Praze, a to 16. listopadu v Paláci Akropolis a roli předskokana se zhostí domácí talent elektronické scény Ondřej Mikula aka Aid Kid.