Delikátně ambientní menu: Julianna Barwick

Americká hudebnice Julianna Barwick bude hostem prvních poprázdninových Music Infinity. Do Paláce Akropolis přiveze 1. září svoji delikátní snovou hudbu na pomezí ambientu, new age a intimního folku. Rodačka z Louisiany usazená momentálně v Brooklynu patří mezi nejvýznamnější postavy současné experimentální hudby a vydává na prestižních značkách Asthmatic Kitty a Dead Oceans. V Praze představí svůj aktuální opus Will.

Smyčky, neobvyklé efekty a éterický vokál, to jsou poznávací znaky americké ambientní písničkářky Julianny Barwick. Díky deskám jako The Magic Place a Nepenthe stanula v čele proudu současných experimentálních hudebníků, kteří těží z moderních nahrávacích technik, ale jejichž hudba má zároveň kořeny ve folkové tradici. Julianna Barwick vyrůstala na venkově na americkém jihu a za svůj iniciační moment na cestě k hudební kariéře považuje zážitky z kostelního sboru. Tóny rezonující stěnami chrámu se jí natolik zapsaly do paměti, že když o několik let později experimentovala s kytarou a smyčkami, napadlo jí ponořit nahrávky do efektu, který evokuje akustiku kostela.

Materiál z její první desky Sanguine vydaný vlastím nákladem v roce 2006 zní jako křehké balady uvězněné v neprostupné mlze. Následné EP Florine pracuje s drženými tóny a vrstvenými vokály, které nabírají bezmála gospelových rozměrů. Remixování Radiohead či společný projekt s japonskou hudebnicí Ikue Mori zavedl Juliannu Barwick do náruče labelu Asthmatic Kitty, který provozuje písničkář Sufjan Stevens. V roce 2011 zde vydává album The Magic Place, kolekci kouzelných ambientně-folkových skladeb, které jí pomohly získat posluchače i mimo sféru experimentální hudby. O dva roky mladší album Nepenthe spojilo umělkyni, která obvykle pracuje sama, s pěveckým sborem, smyčcovým sextetem či producentem Alexem Somersem. Barwick desku točící se kolem tématu smrti a zármutku následně představila na společném turné se Sigur Rós.

Novinka Will vydaná letos v květnu na značce Dead Oceans (Tallest Man on Earth, Destroyer, Califone) je znovu čistě sólovým počinem. Neobvyklé na ni ale je, že vznikala na cestách a zachycuje proto roztěkanost člověka v pohybu. Jestli se na minulých deskách Julianna vyžívala v barokní opulenci, tentokrát přišel čas na uměřenost a minimalismus. Někdy stačí jediná smyčka klavíru či syntezátorového motivu, do nichž vplétá svůj hlas. "Na první poslech se zde všechno zdá malé, skromné a intimní, ale když se do hudby ponoříte, vyjeví se vám celý vesmír, v němž se lze ztratit," napsal o desce Pitchfork a další média se shodují, že jde o jednu z nejlepších ambientních nahrávek roku. Julianna Barwick ji přijede představit 1. září do Paláce Akropolis