Kolumbus, Světlana Pavlíčková a Martin Zet v Galerii moderního umění

Královéhradecká galerie GMU přichází s výstavou Naťuknout špičku vejce: Kolumbus jindy a dnes na téma slavného příběhu admirála Kryštofa Kolumba, a jeho epochální plavby při „objevu nového světadílu“, který patří k zakládajícím mýtům moderní západní civilizace. Ve 20. století se začal proměňovat pod vlivem antikoloniálních bojů, jež změnily geopolitické a hospodářské vztahy. V současnosti, kdy jsme opět svědky celosvětové diskuse o naléhavosti procesu dekolonizace otevírá i výstava mnoho aktuálních otázek. Expozice se zaměřuje na specifika reprezentace postavy Kryštofa Kolumba v českých zemích a jejich kultuře. Centrálním bodem je Studie Kryštofa Kolumba (1881) od malíře Václava Brožíka a jeho plátno Kryštof Kolumbus na dvoře španělském roku 1492. Dále jsou zastoupeny díla od Christiana Rubena, Beneše Knüpfera nebo Felixe Jeneweina, ale i dobové hudební, divadelní a literární odkazy, zpracovávající příběh Kryštofa Kolumba v českém prostředí 19. a 20. století. Výstava však představuje i aktuální díla českých a slovenských autorek a autorů jako Martina Smutná, Vojtěch Rada, Václav Magid, Ladislava Gažiová nebo kolektiv Apart, která reflektují danou tematiku v širších souvislostech.

V Bílé kostce vystavuje Světlana Pavlíčková - významná umělkyně královéhradeckého regionu. Krajkářka a návrhářka paličkovaných vzorů prezentuje svůj mnohaletý a stále neuzavřený projekt Milieu. Každé milieu – vyšívaná dečka, honosný ubrus ke stolování, prostírání – se často skládá z uschovaných nebo nalezených předmětů, a kromě mnoha hodin práce ukrývá také autorčiny osobní zážitky, příběhy, a současně nabízí úkryt před vnějším světem. V tvorbě autorky se kromě vytříbeného estetického cítění odráží také její krajkářská průprava, láska k textilu a záliba ve sbírání nejrůznějších předmětů. Výstava představuje autorčino komplexní chápání textilií v kulturním, sociálním a historickým kontextu. Výstavu doplňují sochy z depozitáře královéhradecké galerie od sochařů Karla Hyliše a Miloslava Chlupáče.

Výstava v Černé kostce pak prezentuje video Martina Zeta - Laciné sochy ze Sbírky pohyblivého obrazu GMU, natočené v New Yorku v roce 1999. Dnešní divák ho může vnímat i v souvislosti s událostmi 11. září 2001, které dílu zpětně dodávají další významy. Video doplňuje práce* Koruny a dolary* – dřevěná „truhla“, na jejímž víku jsou vedle sebe vyrovnány české a americké bankovky. Zet je „rozmřížkoval“ na obdélníky, jejichž počet odpovídá hodnotě dané bankovky. Skutečnost, že zvětšováním hodnoty bankovek se zmíněná „políčka“ zmenšují, nás může vést k úvahám o relativitě hodnoty peněz. Ve svých dílech, která nepostrádají humor, autor často reaguje na politické a společenské dění, zabývá se historií a zkoumáním úlohy umělce.