Praha temná a tajemná

"Mým úmyslem nebylo vylíčit Prahu jako dámu se špatnou pověstí, ale připomenout, že její slavná minulost měla také temné, tajemné i tragické stránky, které jsou nedílnou součástí jejího životního příběhu," říká Michael Borovička. Jeho kniha Praha temná a tajemná líčí špinavější stranu metropole a přináší její životopis z pohledu odvrácených dějin. Atmosféru dokreslují různobarevné ilustrace Jindřicha Janíčka a grafická úprava Nikoly Klímové.

Praha podle žebříčků světových médií dlouhodobě patří k nejoblíbenějším turistickým destinacím planety. Nová kniha Praha temná a tajemná ale odhaluje její stinné stránky a připomíná, že někteří cestovatelé a slavné osobnosti se o Praze vyjadřovali velmi neuctivě. Kupříkladu Umertu Decembriovi se na sklonku 14. století Pražané zdáli vyloženě nechutní, Hester Lynch Piozziová v knize z roku 1789 haní Karlův most, Carl August Hagberg byl roku 1830 znechucen místním katolictvím. Láskou k Praze nevzpláli ani Albertové Einstein a Camus.

"Nad portálem vchodu do Staroměstské radnice si každý může přečíst vznešený latinský nápis Praga caput regni, tedy že Praha je hlavou království," říká Borovička. "I za ním se skrývá cosi temného. Nechal ho tam v roce 1518 umístit purkmistr Jan Pašek z Vratu, proslulý intrikán a zpupný diktátor, jehož museli postupně dva králové odstranit z úřadu." Kniha se zabývá požáry i povodněmi, vydává se mezi zloděje i nevěstky, připomíná dobu morových nákaz i veřejných poprav, líčí pohnuté dějiny židovského ghetta nebo vznik první zednářské lóže v habsburské monarchii. Nechybí slavní zločinci ani slavné kauzy jako atentát na Karla Kramáře, Otýlie Vranská, Harry Jelínek, kterému se podařilo prodat Karlštejn, či prokurátor Josef Urválek.

V historii pražských nevěstinců kniha přináší i jazykový koutek s přezdívkami prostitutek: Pepka Kaprál, Barbora Upejpavá, Tonka Šejdrem, Lojzka Latrína; pojmenováními jako bordel, kurník, vohambinec, mrdárna, mrdník, kurvinec, prcgeld či mrdovný. Další téma - povodně a požáry – stopuje kniha od středověku až po přelom milénia. "Zatímco požár Národního divadla z roku 1881 je všeobecně známý, do suterénu historické paměti se přesunul ten vůbec největší, jaký kdy Prahu postihl. Propukl v roce 1689 a dodnes není zcela jisté, zda jej nezaložili placení francouzští špehové," říká Borovička.