Respect Festival zahájí v Paláci Akropolis

Respect Festival, nejvýznamnější tuzemská celoroční přehlídka world music, bude zahájen už 13. května v Paláci Akropolis.

Letošní ročník Respect Festivalu je věnován Karlu Schwarzenbergovi, tvůrcem vizuálu je František Skála. Sérii doprovodných festivalových koncertů odstartuje projekt Erwana Keravece, který představí rané skladby Philipa Glasse z roku 1969 v podání osmičlenného ansámblu skládajícího se ze skotských a bretaňských dud a bombard, a projekt finského klavíristy Aki Rissanena, který zahraje na unikátní nástroj Omniwerk. Respect Festival vyvrcholí 15. a 16. června dvoudenní Open Air přehlídkou na ostrově Štvanice, kam se po dlouholeté pauze vrací, další doprovodné koncerty budou následovat v průběhu roku.

report z loňského ročníku zde

Festival bude zahájen 13. května v Paláci Akropolis hned dvěma koncerty. Erwan Keravec a jeho projekt 8 Pipers for Philip Glass představí rané skladby Philipa Glasse z roku 1969 v podání osmičlenného ansámblu skládajícího se ze skotských a bretaňských dud a bombard (šalmaji příbuzné píšťaly). Žánrově všestranný skladatel a hráč na velké skotské dudy Erwan Keravec z Bretaně se pohybuje na hranicích lidové hudby, klasické hudby, free jazzu, noisu a scénické hudby.

Druhým vystupujícím večera bude finský klavírista Aki Rissanen se svým projektem Omniwerk Impressions. Omniwerk je unikátní nový nástroj, ve kterém finští stavitelé hudebních nástrojů Jukka Ollika a Jonte Kniff spojili dva historické klávesové nástroje – Geigenwerk (neboli Viola Organista, původně vynález Leonarda da Vinciho) a Lautenwerk (klávesová loutna barokní éry, oblíbený nástroj J. S. Bacha) do jednoho, nového nástroje. Výsledný Omniwerk má dva manuály – pro každý “werk” jeden – na které lze hrát současně. Pozoruhodná škála zvuků vzniká kombinací dvou manuálů a důmyslného systému pásů, díky které může nástroj znít podobně jako cembalo i jako smyčcový orchestr.

Nové hudební kompozice Akiho Rissanena pro unikátní nástroj Omniwerk vychází ze dvou protikladů: starší, klasický zvuk připomínající barokní a renesanční éru se zde snoubí s minimalistickým vlivem a elektronickou abstrakcí. Tato kombinace dává Akimu jeho osobitý zvuk a identitu. Koncepčně přímo překypuje originalitou: akustické renesanční techno – madrigaly se potkávají s minimalismem, dalo by se říct.