Sex, smrt a Ejzenštejn v Guanajuatu

Slavnostní premiéra filmu Ejzenštejn v Guanajuatu režiséra Petera Greenawaye se uskutečnila 6. listopadu v pražském kině Lucerna, v rámci Queer filmového festivalu Mezipatra. Aktuálně budou moci diváci snímek vidět v dalších klubových kinech po celé České republice od 12. listopadu.

Film zachycuje vrcholně stylizovanou formou reálné události ze života klasika světové kinematografie, a dává tak nahlédnout do deseti dní, které Ejzenštejna trvale ovlivnily a v nichž prožil zásadní osobní transformaci ("deset dní, které otřásly Ejzenštejnem"). Peter Greenaway ve svém filmu akcentuje především osobní rovinu – Sergej Ejzenštejn musí rezignovat na tvůrčí ambice, aby ve svých Kristových letech našel sám sebe jako člověka, který si prošel coming outem, přišel o panictví a zamiloval se.

Snímek popisuje cestu Ejzenštejna do Mexika, kde hodlá za americké peníze natočit snímek Ať žije Mexiko!. Děj se odehrává na vrcholu jeho tvůrčích sil, v roce 1931, během pobytu ve městě Guanajuato. Role Ejzenštejnova průvodce se ujímá místní učitel Palomino Cañedo. Ten mu dá na vlastní kůži zažít úzké propojení dvou základních principů lidské existence, lásky a smrti, které jsou reprezentovány principy eros a thanatos.

Ejzenštejn tehdy svůj plánovaný snímek nedokončil, a protože byl jeho velkou devízou zejména střih, kladl na střihovou skladbu důraz i Peter Greenaway, jak sám uvádí: "Rychle sestříhané sekvence ilustrují filmařovu občas manickou touhu, pomalejší pak vystihují patos. Díky kameramanovi Reinierovi van Brummelenovi je snímek plný odkazů jednak ke statické fotografii, ale i umělcům jako Muybridge a Ansel Adams, kteří se snažili zachytit pohyb. Skokové střihy mají za úkol zdůraznit diskontinuitu."

Dramaturg AČFK, Jan Jílek, charakterizoval Ejzenštejna v Guanajuatu následujícími slovy: "Greenaway natočil film naprosto nepodobný čemukoliv, co v současné době můžete v kinech potkat. Film, který by miloval i Sergej Ejzenštejn, kdyby měl možnost jej vidět, je natočen v duchu jeho radikálních názorů, nejedná se však o didaktické dílo, ale naopak o velmi živou strukturu naplněnou významy, citacemi a atrakcemi, přesně v duchu jeho známých snímků minulosti."