redakce | Články / Sloupky/Blogy | 28.11.2020
V Kabinetu múz se sice nehraje, ale zavřeno nemají. Proč by taky zavírali, když se uvnitř pořád něco děje. Vedle oblíbené Die Küche a nově uměleckého kolektivního projektu KabLock, jehož výsledky můžete sledovat ve výloze klubu, je tu samozřejmě stálice v podobě Kabinet Records. Tentokrát jsme se jejich vinylovým katalogem prohrabali až do devadesátek, ovšem nepůjde jen o kytary. Kupujte, poslouchejte, podporujte!
31Knots – Worried Well
Když vyšla tahle deska v roce 2008, dostala na Pitchforku 6/10. Jenže v té době jsem měl Pitchfork u prdele a měl za to, že Joe Haege je bůh. Frontman charakteristický trhavými pohyby jak při koncertech, tak ve svém skládání, se vpíjel do indie rocku nadmíru originálně a jeho rukopis byl vždycky neopakovatelný. Je v tom punk, je v tom math rock, všechno je zahaleno zvláštním smutkem. „Fake flora and fauna end where your application begins.“ Nejvíc. „It may be god or it may be rocks.“
The Afghan Whigs – In Spades
„We'll come together when the feeling's right.“ Greg Dulli je jenom jeden. Ztělesnění rockera, živočišnosti a přirozené muzikálnosti. Poslouchat jeho písničky je jako sex. A pozor, závislost na jeho věcech se může rozvinout s věkem. Zatímco jejich staré desky – první vyšla už roku 1988 – jsem vždycky respektoval a poslouchal, tedy někdy kolem roku dva nula nula, o dekádu později, po jejich comebacku v roce 2012, jsem The Afgan Whigs propadl. Do to the Beast, In Spades. Stadionové hymny, které nic nepřekoná. Je v tom grunge, je v tom soul, je v tom nekonečná láska. Stejně jako v dalších jeho formacích: The Twilight Singers, The Gutter Twins.
Against All Logic – 2012-2017
Další milovník: „Stay on my mind/ Fulfill my.“ Americký producent s chilskými kořeny Nicolás Jaar neustále překvapuje, a to nejen svou aktivitou. Vedle sólovek dělá filmovou muziku, zamilovat jste se do něj mohli v přítulných Darkside anebo právě pod hlavičkou Against All Logic. Letošní deska, opět vymezená roky vzniku skladeb, pokračuje v těžko zařaditelném IDM, ve kterém mají důležitou roli samplované vokály. Deep, měkký domácí deep. A hostovačka Lydie Lunch nádavkem. If You Can't Do It Good, Do It Hard.
Drive Like Jehu – st
Kapela, ke které se hlásí Cedric Bixler-Zavala, Brian Cook nebo Isaac Brock aneb bez Drive Like Jehu by nikdy žádní At the Drive-In, Botch nebo Modest Mouse nebyli. Jasně, nadsázka, aletyvole. V první půlce devadesátek stihli vydat dvě skvělé desky, tohle je první z nich. San Diego na dlouhé rmutné večery, kdy ještě neslintáte a máte sílu mlátit hlavou do zdi. Harry potkal Sally, hardcore zas emo, deštník šicí stroj. „Pencil dove, pencil kisses, pencil cove, pencil drop, down from above/ Spittin' pencil bullets pencil slugs... yeah...“
Jindra Holubec – Valerij Dubjanin
Buď požehnána čistá přírodo! Jindra Holubec vyrostl z jesenické hlíny jako strom, živil se kouřením vlastního listí a hořel jako za bouřky rozetnutý kmen. Krásně udělané elpíčko plné nezařaditelných písniček, funky, jazz, matika a astrální výjezdy. Srdcechody. Popadne vás chuť vidět jeho koncert a to se jistě zase někdy stane, až tedy opět přistane.
Vole – Dej Bůh Pěstí
Jedna z nejlepších živých kapel u nás, tady a teď. Což neznamená, že deska je méně razantní, vlastně z nahrávky stříká podobný sajrajt jako na koncertech. Tady jsou slova zbytečná, všechno bude jen balast. Diy, námrd, čau. Tomu odpovídá image, cover. A texty! Naživo jim bude těžko kdy rozumět, takže abyste docenili nevšední humor, sebe-destruktivní a nihilistické tendence i aktivistické šlehy, je třeba se je naučit nazpaměť. A to se v tomhle životě určitě vyplatí. „Kde se to bere no asi vlastně v nás/ co nám chybí je opensource a chlast.“ Stoned to Death, jistota.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.