Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 31.05.2024
Na cestě do Emilia-Romagna, myšlenkami v Andalusii. A taky u dvojčísla, ale s tím nebudu otravovat. Člověk potkává možná až příliš hodně lidí a (až příliš) často jim nevěnuje pozornost, jakou by si zasloužili. Není to záměr, je to prostě tak. A s písničkama je to podobné. Tenhle příběh je o obojím.
V Seville bylo loni na podzim krásně. Poslední den festivalu Monkey Week jsme seděli na obědě v La Jaula de papel hluboko v centru, kousek od žampiónů, kamarádka Estefania vybírala, jako vždy fajn (více se dočtete v reportu). Kolem nás procházel sympatický chlapík, kterého ona samozřejmě znala. Představila nás, Esteban je z jedné místní kapely, její jméno jsem tehdy ještě nepochytil. Usedl, dali jsme se do řeči, klasika. Kapely, co se děje tady, co děje u nás, nic výjimečného. Pak přišel s tím, že nás vezme do jejich hubu, kde se scházejí a snad i bydlí, odkud vysílá jejich rádio. Měli jsme čas, tak proč ne, ještě se k nám přidal František z Velloceto s Josefínou, kteří měli okna bytu přímo nad naším stolem.
Vyrazili jsme, po cestě potkávali okrojované dechové kapely, které měly zrovna nějakou soutěž, zábavné to bylo. (A hlasité.) Po pár minutách jsme došli do celkem klidné lokality, Esteban otevřel bránu, ukazoval kde kdo bydlí, v rohu stála socha, na zdech instalace, prostor s rádiem byl pod střechou. Náš průvodce vytáhl plechovky piva a pustil nevydaný song své kapely. Flamenco s elektronikou zaujalo, doptal jsem se konečně na jméno, Califato ¾, na zdi andaluská vlajka s nápisem „Andalusía libre y satánica“. Za půl hodiny jsme museli zpátky na festival. Bylo to krátké, leč příjemné intermezzo, slíbili jsme si, že se večer potkáme, na což už samozřejmě nedošlo. Příliš mnoho lidí, příliš mnoho kapel. Docela jsem druhý den koukal, když jsem si Califato lustroval na síti. 140k posluchačů měsíčně jen tak někdo nemá. Přišly další songy, další místa, další zážitky. Novinku Êcclabô de Libertá (Otrok svobody) jsem pak objevil více méně náhodou. A nestačil se divit.
S touhle deskou budu otravovat ještě dlouho. Famózní směs flamenca, elektroniky, hip hopu a všeho možného, hosté jako Lole Montoya (jedna z královen andaluského flamenca), Perrate a další. K tomu jasný názor, hrdost na sebe, svou zemi, kulturu. Vzdor i radost. Posílám samozřejmě Máše a dalším, včetně třeba kolegy Somogyiho (Lyssa a Silver Rocket), se kterým vášeň pro iberskou kulturu a vůbec sdílíme. Píše, že super, a samozřejmě zkoumá dál, posílá jeden citát od kapely, překlad od něj: „Andalusie je a vždycky byla směs kultur, je to stav mysli, kde nikdo není cizinec, jsme potomci Římanů, Féničanů, Arabů, Židů, křesťanů – a chceme, abychom mohli být všechno tohle a aby se nikdo nepokoušel nějakou část naší identity amputovat." Sám si pak nacházím jiný, letošní rozhovor, kde se kapely (asi logicky) ptají, koho je tedy Andalusie otrokem. Odpověď je jasná a konkrétní: „Čeho je Andalusie otrokem? O tom ta otázka není. Sice nejsme kolonie, ale chováme se tak.“ Êcclabô de Libertá budu zkoumat hodně dopodrobna, zaslouží si to. Estebanovi jsem hned na IG psal, že uděláme rozhovor, tohle je jedna z těch desek, které se mnou budou roky. Vinyl na cestě. Nikdo není cizinec, ano, tak jsem si v Seville připadal od prvních minut.
Dneska v osm večer sice už budu v Boloni, ale na Radiu 1 pojedou Califato ¾ hned několikrát. Spolu s nimi Ida the Young, Kabeaushé, Adelaida, Barry Adamson nebo Pauline Chrastina. All You Can Do Is Try.
Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.
Tracklist:
Barry Adamson – Cut to Black
Jake Long – Celestial Soup
Qwalia – Majolica
Califato ¾, Carmen Xía & Abocajarro – De la frontera
Ishmael Ensemble – Madrid
Joshua Idehen – All You Can Do Is Try
Paulina Chrastina – Sidechain Memory
Kabeaushé – Day One
Vince Staples – Government Cheese
Isaiah Collier & the Chosen Few – Perspective (Peace and Love)
Nía Archives – So Tell Me…
Rosa Pistola – La perra mas brava
Adelaida – Las flores no saben que decirse
Fleetwood Mac – Sara (long version)
Tramhaus – Once Again
Fat White Family – Feed the Horse
Aunty Rayzor – You Not Worthy of My Love ft. Kabeaushé
Pö – The Harvest
Ida the Young – My Stars
Algiers – Mme Rieux 2014
The The – Cognitive Dissident
Zara MacFarlane – The Mystery of Man
Califato ¾ & Lole Montoya – Libre Çoy {Tarantô De Libertá}
Tom Skinner – Camille
Dežo Ursiny – Letní ľudia
Dupont Brass – Summer Vibes
Jorja Smith – Little Things (Reimagined)
Shellac – I Don’t Fear Hell
Califato ¾ & Julio Vera – Çilençio ∞
Barry Adamson – Waiting for the End of Time
ilustrace © Antonio Alvarez Gordillo
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.