Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 11.04.2016
Třetí den festivalu Tallinn Music Week už se vstává těžko, domluvený výlet za hranice města po stopách Arvo Pärta, respektive do vesnice Laulaasmaa, kde vzniká jeho centrum, byl před pár dny lákavý, po probuzení ale stojí na hodně vratkých nohou. Rychlá snídaně pomůže, krátce po desáté nasedám do malého autobusu s dalšími účastníky zájezdu, kteří jsou na tom viditelně podobně. Nadšení naší průvodkyně veškerou náladu vyvažuje, národní klenot se neprezentuje každý den. Sobotní provoz je nečekaně silný, autobus zastavuje po třičtvrtěhodině, zrovna dohrál Martin E. Kyšperský, který mi se svojí květnatou poklonou Psím vojákům dělal společnost. K cestě po pobřeží a následně mezi krásnými lesy nečekaně vhodné, nejsem zrovna fanoušek, ale tady Květy dostávají dvakrát podtrženou jedničku.
Dva nádherné moderní domy, přesně takhle to vypadá v těch severských seriálech, tady bych asi mohl bydlet, říkám si. Vítá nás výkonná ředitelka Anu Kivilo a Michael Pärt, skladatelův syn, který celé centrum vede. Při prvním výkladu sledujeme nádherný les, ve kterém by za dva roky měla stát nová budova Arvo Pärt Centre. Výběrové řízení nedávno skončilo a vítězný návrh je obdivuhodný. Oba mluví o propojení s přírodou, tohle místo má takové kouzlo, že se tomu věří nějak snáz. Všechno je vymyšlené, dotažené, včetně návrhu parkoviště, které bude stát půl kilometru od budovy. Rádi bychom aby se návštěvníci prošli a trochu se u toho zamysleli, nechceme aby do archívu vcházelo rovnou z autobusu, říkají. Dává to smysl.
Laulaasmaa má podivuhodné kouzlo, panuje tu nějaký zvláštní klid a mír, jakkoli prkenně to zní. V archivu jsme sotva pár desítek minut, několik slov o zpracovávání složek a memorabilií, zkoumání makety vítězného návrhu. Vše je domácky zařízeno, několik pravoslavných ikon, dvě harmonia a obrovský jídelní stůl. Je pro mě těžké odlišit, jestli jsem tu doma, nebo v práci, říká Anu Kivilo, snadno se jí to věří. Kupuji knihu s úryvky deníků, kreseb a partitur Arvo Pärta a odcházím ven, podívat se alespoň na chvíli do toho lesa, který není nijak tajemný, je plný světla a možná trochu řídký, ale jednoduše krásný. Podivně namodralé stromy a úplně jiná vůně než u nás, možná je to blízkostí moře, těžko říct. “…A ve vzduchu tam zněla hudba…,” vzpomněl jsem si, nevím proč, na Twin Peaks, úplně jiné lesy, úplně jiný pocit, ale myšlenkové pochody se ubírají vlastními cestami. Prý v téhle vesnici bydlela odjakživa spousta hudebníků, asi vědí proč.
Následující den letíme z Tallinnu do Frankfurtu, ve sluchátkách mi hraje toužebně očekávané Nerissimo, které Teho Teardo konečně před necelými dvěma hodinami poslal. “...And there’s no more, no more darkness... left...,” poslouchám jako vždy dokonalou dikci Blixy Bargelda a přemýšlím o včerejším zážitku. Na lesní hudbu jsem krátký, ale tohle bylo něco výjimečného. Najednou vím, že se tam budu muset vrátit.
Tallinn Music Week 2016
Tallinn, Estonsko
www.facebook.com/tallinnmusicweek
www.tmw.ee
Michal Pařízek 24.01.2025
Za pár hodin na Radiu 1 spolu s The DSM IV, Moonchild Sanelly, DJ Lag, Saffron Bloom, Berlin Manson nebo Donnou Summer. New age paranoia.
Michal Pařízek 10.01.2025
Tehdy jsme Jamese a spol. přemluvili, aby před setem s Lydií Lunch (v Praze se staví ve středu, mimochodem) dali ještě Gallon Drunk set...
redakce 10.01.2025
Ona zpívá: Ty píšeš básně, ale já pořádám večírky. Oni zase: My píšeme básně stejně dobře, jako děláme večírky.
redakce 09.01.2025
Romance pro nevšední den, duchovní písně ke konci světa, hledání hranic lidskosti. Ovšem o radost se podělíme.
redakce 08.01.2025
Někdo svět ztrácí, někdo nachází, všichni jsou plní radosti, nebo spíš věčného smutku. A všechny máme rádi, protože se v tom plácáme s nima.
redakce 07.01.2025
"Your natural state is threatening," říká ten, jehož hřeben umí 360°, ohledávání přirozeného stavu věcí se pak věnují i ornitoložky z Jižních Čech.
redakce 06.01.2025
"Anděli, řekni mi, že je to v pořádku," zpívá v písničce Angel nuevo a my bychom taky rádi řekli, že je to v pořádku, ale co my víme!
Michal Pařízek 27.12.2024
Vlastně jsem si myslel, že to tak dlouho není, dodnes si pamatuju, jak jsme se domlouvali se Zdeňkem Lichnovským. Bylo to u nás v kanclu, dělali jsme rozhovor u příležitosti…
redakce 22.12.2024
Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.