Články / Sloupky/Blogy

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková | Články / Sloupky/Blogy | 13.08.2024

Už ta dvě jména vedle sebe – představitelé 20. století a moderny své doby, nesmrtelní svými inovativními postupy a bezbřehým přínosem pro české kulturní dějiny. Mysl zběsile pracuje dřív, než přejdu práh tzv. kabinetu grafiky, malý sál v mezipatře Domu umění. Tvorba výtvarnice Jitky Válové na motivy skladatele Leoše Janáčka je tu prezentovaná osmi zarámovanými díly a doprovázena pěti hudebními ukázkami.

Jaká radost, že to právě Galerie výtvarného umění Ostrava získala darem cennou sbírku z pozůstalosti Válové. Její aktuální prezentace se koná pod hlavičkou Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka a v poslechové místnosti najdete úryvky nahrané mj. Janáčkovou filharmonií Ostrava. Dokonale zapadající kolečka.

Do sálu vstupuju odhodlaná, současně s trochou obav. Z vyprávění slovutného operního režiséra Roberta Carsena v Artzóně si pořád pamatuju, jak přiléhavě mluvil o Janáčkově tvorbě jako o nesmírně komplexním, koncentrovaném a intenzivním světě. Pojmu jeho hudbu i další vjemy? Budu si nejdřív prohlížet kresby, nebo poslouchat ukázky? Uslyším, co uvidím? Nebo to bude naopak?

Technika lité kresby, se kterou Válová pracovala už v 60. letech, je v této Janáčkovské sérii nejdřív vedená horizontálně – notově. U prvního rámu čtu minimalistický, černý zápis na bílém automaticky jako věty sonáty. U kompozic na barevném podkladě už je stopa mnohem složitější, imaginativní nebo pohádkové pasáže hudby se mění v dramatické a drásavé, stále u nich ale platí zákony partitur. Na obrazech za to vládne chaos a ruka se zásadně vyhýbá pravidelnostem, repetice motivů a pochodovost skladeb se sem nepropisuje.

K poslechu jsou Sinfonietta, Putování dušičky, Listy důvěrné, Taras Bulba a hned u vstupu Kreutzer Sonata. A jak ženou vpřed smyčce v sonátě, tak rychle běžím očima i já po linkách zápisu, ale i při druhém kolečku kolem sálku je má snaha o uchopení spojení, jak jej možná Válová zamýšlela, marná. Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy. Je to omamný pocit, po návratu domů přesto hned dohledávám.

Leoš Janáček jednou řekl: „Žasnu nad tisícerými a tisícerými zjevy rytmů světů světelného, barevného, zvukového i hmatového a mládne můj tón věčným rytmickým mládím věčně mladé přírody.” Ano, to rytmus, rytmus je tím klíčem. V rozhovoru Českého rozhlasu o vystavených kresbách to Jitka Válová jednoznačně vysvětluje: „To nejde, abych zaznamenala celou skladbu, to je vyloučený. … Jen když na mě něco silně zapůsobí, tak udělám, co ve mně zůstalo.”

Hudební nadání Jitka Válová dle vlastních slov neměla, ale ve stejném rozhovoru říká, že se během lekcí v dětství „aspoň naučila poslouchat”. Pokud se chcete naučit totéž, nebo prostě jen lépe pochopit Janáčkův komplexní svět, můžete zkusit online průvodce od Nadace Leoše Janáčka.

Info

Jitka Válová / Na motivy Leoše Janáčka
5. 6. – 1. 9. 2024
Galerie výtvarného umění v Ostravě
web

kresba © Jitka Válová

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Top 5 Brutal Assault 2024

redakce 13.08.2024

Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.

Šejkr #136: Rutina nevadí

Michal Pařízek 09.08.2024

Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...

Šejkr #135: Post Vintage

Michal Pařízek 26.07.2024

Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.

Preview: Letní filmová škola 2024 (Dielmanová, Fellini, Lynch a další)

Štěpán Nezbeda 18.07.2024

Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace